Tchaj-wan je Čína. Taková, jakou by měl chtít každý, komu nejsou lhostejné hodnoty svobody, demokracie a lidských práv. Každý, kdo chce žít ve svobodném státě, který nebude pod ničí nadvládou, každý, komu se nestýská po době komunistické diktatury, vazalství a marasmu normalizace.

Je to Čína, jaká by neměla být jen v Tchaj-pej, ale i v Hongkongu, Pekingu, Šanghaji. Jenže zatím je pouze na Tchaj-wanu. Pouze tento ostrov, který byl ještě v sedmdesátých letech jen jinou, lépe prosperující odrůdou diktatury, se dokázal z nesvobody vymanit. A podobně jako my vybudovat demokratickou společnost svobody.

V tomto smyslu skutečně platí pro nás všechny věta předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila: „Jsem Tchajwanec“. Ano, my všichni, všichni občané demokratického světa, jsme Tchajwanci. Nás všechny ohrožuje, stejně jako obyvatele 24milionového ostrova, rozpínavá a stále se utužující čínská diktatura, která si dělá světovládné ambice. Jde o režim, který má už dávno jen komunistický nátěr, ale stále více se mění v netolerantní, nacionalistický novotvar, v němž najdeme mnohé, co nás děsilo na třetí říši.

Podpora všech Číňanů

Cesta předsedy českého Senátu byla právě proto tak důležitá. Zvláště tváří v tvář výhrůžkám, které jí ze strany Pekingu předcházely. Kdybychom jim podlehli, nechovali bychom se jako samostatný stát, ale jako čínský vazal.

V tom měla cesta význam pro nás samotné, nikoli jen pro Tchaj-wan, který se v posledních letech ocitá pod stále větším tlakem čínského režimu. Hlavně proto, že ukazuje, že Číňané nemusí žít jenv diktatuře, ale i ve svobodném, demokratickém a prosperujícím státě, jako je právě Tchaj-wan.

Po roce, během něhož nás obzvlášť tvrdě zasáhla covidová pandemie, se toho z ekonomických příslibů cesty nepodařilo uskutečnit tolik, kolik se zdálo. Přímá letecká linka nelétá, ani ten tchaj-wanský luskoun ještě nenív pražské ZOO… A s darem strojů na výrobu respirátorů a roušek to bylo složitější, než bylo záhodno. Ale mnohé i z ekonomických dohod se pohnulo, je na dobré cestěa snad se uskuteční nyní.

Ale znovu, naše nabytá sebeúcta se nedá měřit jen penězi. Podpora tchajwanské demokracie proti čínské despocii je v zájmu nás samých. Je věcí, kterou podporujeme i všechny svobodomyslné Číňany, na Tchaj-wanu, i v pevninské Číně.