Česká republika víc než kdykoliv jindy potřebuje lídry schopné dokázat, že lidé spolu mohou mluvit, žít i pracovat, ačkoli nevidí svět stejnou optikou. Andrej Babiš a ve větší míře Miloš Zeman společnost dělili. Za vydatného přispění nabobů, z principu pohrdajících všemi, kteří nedosahují jejich intelektuální výše. Jenže tak to není.

Kateřina Perknerová
Budou muset s pravdou ven

Každý má nárok na názor, dokonce i mylný. Skutečně moudří lidé umějí diskutovat, vysvětlovat, argumentovat, a pokud partnera nepřesvědčí, neodepíšou ho. Právě takové poslání, kromě mnoha těžkých konkrétních úkolů v ekonomice, má Petr Fiala a jeho budoucí tým. Nepovyšovat se, neironizovat, neskandalizovat. Zatím to jde pětikoalici dobře.

K Pirátům, kteří pohořeli, se chovají slušně. Na programu pracují expertní týmy. Veřejně se nehádají, kdo by měl řídit to či ono ministerstvo. Všichni respektují, že prezident Miloš Zeman je nemocný, a dávají mu klid na léčbu, jak o to včera požádala jeho manželka Ivana.

Přesto je tady jedno ale. Týká se sněmovny a obsazení míst v jejím vedení. Hnutí ANO, jež dětinsky stále trvá na tom, že volby vyhrálo, nevystupuje státotvorně. Andrej Babiš nemá mlžit kolem pověření k vyjednávání o vládě, ale důstojně odejít do opozice. V tu chvíli by ANO získalo dva místopředsednické posty a možná i požadovaných sedm výborů. Když střečkuje, ODS mu ústy Zbyňka Stanjury a Marka Bendy neurvale vzkázala, že nemusí dostat vůbec nic.

Luboš Palata
Česko konečně přestane stále jen řešit problémy pana A. B.

Co na to poslanecký klub ANO? Nominoval na funkci místopředsedkyně Jaroslavu Pokornou Jermanovou. Ženu, která vyhrožovala v době covidu záchranářce kvůli varování, že chybějí pomůcky. Ženu, která rozdávala odměny sblíženým politikům a půjčovala služební vůz manželovi. Ženu, která nemůže získat podporu sněmovny. Lze to číst jako infantilní naschvál hnutí ANO, aby mohlo vládní poslance vinit z válcování menšiny. Takto by nové volební období začínat nemělo. Ani pro prezidentského kandidáta Andreje Babiše.