Vražda mladého novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové je přelomová událost nejnovějších slovenských dějin. Vysvětlení, které nabídla obžaloba, dávalo smysl: Vraždu si objednal ničemný mafiánský podnikatel, jehož podvody Kuciak odhaloval. Kočner je navíc zločinecký typ, souzený za špinavé finanční triky.

Jenže pokud si neobjednal vraždu on, kdo tedy?

Vrah a jeden z jeho kompliců se přiznali. Tvrdili však, že nejednali o své vůli. Byli najati.

To, že je najal Kočner a jeho pomocnice, se nepodařilo prokázat. Kdo je tedy najal? Nebo jednali o své vůli a tajemného objednatele si vymysleli, aby dostali nižší tresty? Věř mordýřům!

Někteří komentátoři mluví i o zpuchřelosti slovenské justice, která prý jde na ruku všudypřítomné mafii. Jenže v krajním případě to může být naopak. Soud se statečně vzepřel tlaku veřejného mínění a osvobodil gaunera, který však v tomto případě byl obětním beránkem. Jenže za koho?

Kdyby byl Kočner odsouzen, bylo by všechno jednodušší. Případ by se uzavřel. Takhle stojí před Slovenskou společností palčivé otázky. Ta nejsilnější zní: Je tohle spravedlnost? A pokud ne, je tu vůbec nějaká spravedlnost?