Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co je tak báječného na dechovce?

Balkánská dechovka už roky otvírá brány Flédy, na festivalech z ní lidé šílí a je slyšet i ve filmech. Psal se rok 1994 a Patrice Chéreau natočil strhující historický film Královna Margot. Příběh podle Dumase líčící dění kolem bartolomějské noci. Hudbu k této čistě francouzské události složil Goran Bregovič pro svůj balkánský orchestr. A výborně.

28.1.2008 1
SDÍLEJ:

Balkánská dechovka je desetkrát rychlejší než ta česká a mladí lidé ji milují. Fanfare Ciocarlia tento týden vyprodali Flédu.Foto: Roman Hřebecký

Před dvěma lety proti sobě vystoupili na Brněnském Majálesu kapela Tatabojs a pařížská kapela Slonovski bal. A ze souboje o posluchače pod pódiem vyšla nakonec s převahou vítěze právě francouzská dechovka. Ta samá kapela otevírá rok co rok brány Flédy. A v loňském roce zavítal na vyhlášený world music festival Colours of Ostrava sám slovutný Goran Bregovič. Vystupil hned první den festivalu, který je na všech čtyřdenních festivalech dnem nejslabším a rozjezdovým. A je to i den zhusta nejméně navštívený. Přesto Bregovič sklidil ovace tisíců návštěvníků a snad s žádným jiným hudebníkem nevyšlo po Colours tolik rozhovorů, jako právě s ním. Bratři Boban a Marko Markovičovi pak na sklonku loňského roku hráli na Flédě s ohromným úspěchem a na začátku roku letošního rozdováděli stejně úspěšně taky pražskou Archu. A pro mnohé ne úplně známá balkánská formace Fanfare Ciocarlia – kapela s přídomkem nejrychlejší z megarychlých balkánských kapel – vyprodala tento týden Flédu zase.

Kde se bere ta neuvěřitelná obliba hudby, která v českém kabátku zní jako umcaca, umcaca? Hudby, která je spojována s venkovem a od které, byť by to měla být hudba echt česká, dává tolik lidí uši pryč? Jak je možné, že historický epos o královně Margot z Francie doprovází svými melodiemi balkánské rytmy, lidem to nepřijde zvláštní a kritikům se to dokonce líbí? Proč balkánská hudba tak frčí?

Odpověď se schovává už v samotných otázkách. Česká dechovka, tolik milovaná a tolik opovrhovaná, by se musela zrychlit asi desetkrát, aby dostihla svým šmrncem tu z jihovýchodní Evropy. Nesměla by navíc sázet na mohutnost kolektivního díla, ve kterém je sólový výstup trumpetisty zjevením a ve kterém dominuje nudný rytmus valčíku doplňovaný ještě nudnější polkou. A doprovázený texty sice tradičně českými, ale povětšinou natolik naivními, že nezpívat je by nic nezkazilo.

Balkánská dechovka, ať už je hraná pravými Balkánci, nebo Slonovskim balem z Francie, má, co se týká textů, velkou výhodu. Když už se vyskytnou, málokdo jim rozumí. Texty a zpěv jsou tak spíš dalším hudebním nástrojem než čímkoli jiným. A můžou zpívat sebevětší nesmysl, diváky to stejně bude bavit.

Složení posluchačstva dechovky je zřejmě nejvrstevnatější, jaké může být. Věkem návštěvníků šestnáct plus je balkánská dechovka srovnatelná snad jen s pravověrným metalem.

Když posluchač řekne, že chodí na koncerty Markovičů, je v tom cosi mystického a tajemného, a ta hudba má navíc tak trochu intelektuálskou nálepku. Zatím ještě málokomu dochází, že tyto koncerty jsou povětšinou jednou velkou taneční party, a přitom jsou hudebně natolik košaté, že strčí do kapsy i ska, ne nepodobné nástrojovým obsazením právě hudbě z Balkánu.

Právě tato bohatost pak přímo svádí k přesahům do jiných hudebních žánrů a přimíchávání jiných etnických prvků. Je to navíc hudba, která má tradici stovky a stovky let, hudba natolik sugestivní, že jen díky ní samé (a možná díky pár kapkám rakije) je přenos o spousty kilometrů jihozápadně od Brna, třeba někam do rumunské vesnice na úžasnou tamní tancovačku, otázkou jen prvních pár rytmů.

Autor je publicista

ROMAN HŘEBECKÝ
28.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

V minulém režimu odmítli jít na vojnu. Vrchní soud přehodnotil vinu šesti mužů

Žáci 1.A ze ZŠ ve Zbýšově s paní učitelkou Marcelou Bartošovou.

NAŠI PRVŇÁČCI: školáci z Neslovic, Ostrovačic, Tetčic, Tišnova a Zbýšova

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Hasiči nacvičovali záchranu zaklíněného člověka. Zpod trolejbusu z kovošrotu

Brno - Zvedání několikatunového trolejbusu si vyzkoušeli hasiči v brněnském kovošrotu. Pracovníci všech směn ze stanic Brno-město si tak nacvičili náročnou činnost. Rychlost jejich zásahu totiž jednou může zachránit lidské životy.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

VOLEBNÍ ONLINE: Do koalice s Babišem nikdy nepůjdeme, uvedla Krutáková

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpovídala na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení