V Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici začala výstava fotografií Jaroslava Brabce s názvem Orbis Artis. Významný kameraman, režisér, scénárista a fotograf na nich zachytil velké osobnosti české výtvarné scény posledních třiceti let.Jaroslav Brabec (původně vyučený elektromontér) se po studiích kamery na FAMU v Praze v letech 1979 – 83 stal asistentem a druhým kameramanem Filmového studia Barrandov.

Jeho prvním samostatným počinem byl film Džusový román z roku 1983 od režiséra Fero Feniče. O rok později vznikl film Poklad hraběte Chamaré Zdeňka Trošky, kde na sebe poprvé výrazněji upozornil jako kameraman. S režisérem Troškou spolupracoval i na mnoha jiných filmech (O princezně Jasněnce a létajícím ševci – 1987, Z pekla štěstí II – 2000, Andělská tvář – 2001, za nějž získal Českého lva) a stál za kamerou i u několika filmů Věry Chytilové (Kopytem sem, kopytem tam – 1988 nebo Mí Pražané mi rozumějí – 1991). Jeho svérázná režisérská estetika se projevila ve filmu Krvavý román z roku 1993, za který obdržel Českého lva za kameru, či v drsném snímku Kuře melancholik.

Umělci a přátelé

Výstava je ukázkou jeho fotografické činnosti. Již od sedmdesátých let minulého století navštěvuje Jaroslav Brabec ateliéry umělců, aby zachytil tyto osobnosti v autentickém prostředí vypovídajícím o jejich umělecké tvorbě i osobních a dobových dramatech. Řada fotografovaných výtvarníků nemohla za minulého režimu vystavovat svá díla nebo musela odejít do zahraničí a vystavené fotografie jsou tak jedinečným dokladem jejich tvorby z této doby.

Přitom se autor nesnaží o stylizaci ani aranžování – vychází z určitých situací a životních okamžiků, které jsou z části dílem náhody, z části prací bystrého oka fotografa, přičemž důležitou roli hraje i jeho přátelský vztah s těmito představiteli českého výtvarného umění. Některé umělce fotografoval Jaroslav Brabec v rozmezí mnoha let několikrát – tyto soubory promlouvají o životě konkrétních osobností nejvýrazněji.

Z množství snímků malířů a sochařů, které za třicet let soustavné fotografické činnosti vznikly, bylo kurátorkou projektu Janou Vránovou vybráno sto dvacet umělců. Při tak velkém množství fotografií bylo nutné výstavu rozdělit na dva díly, nyní mají návštěvníci galerie možnost vidět první z nich. Téměř dvě stovky černobílých snímků jsou zvětšeny do velkých nestejných formátů a nainstalovány v abecedním pořadí podle jmen jednotlivých osobností. Fotografie tak vytvářejí na stěnách galerie různorodé zajímavé soubory: Václav Boštík odpočívající na zahradě ateliéru vedle snímků, kdy byl ještě v plné tvůrčí síle, Jiří Kolář, Dalibor Chatrný, Jitka Válová, Adriena Šimotová, manželé Švankmajerovi, Josef Sudek či Jan Zrzavý vedle generace Františka Skály, Jiřího George Dokoupila, Jiřího Načeradského nebo Karla Nepraše a mladších výtvarníků – Josefa Bolfa, Jakuba Špaňhela a Davida Černého. Umělci při tvorbě, odpočinku v ateliéru, obklopeni svými díly v prostředí, které jim je nejbližší a vypovídá o jejich tvorbě a životě.

Líbivá sonda

Orbis Artis je v určitém smyslu výstavou jubilejní, neboť v tomto roce uplyne padesát let od otevření výstavních prostor Domu pánů z Kunštátu, kde se od roku 1958 nacházel Kabinet grafiky a fotografie Domu umění města Brna. Jelikož mnozí na snímcích zachycení umělci v Domě umění vystavovali, je tato expozice příjemným ohlédnutím.

Na druhou stranu – i přes vysokou kvalitu snímků prozrazujících nepopiratelné umění Jaroslava Brabce je vidět, pozorovat a zachytit neopakovatelné a působivé okamžiky – její ambice nepřesahují divácky vděčné a líbivé sondy do života umělců. Výstava se z Brna bude dále přesouvat do Českého centra v Praze, v Bruselu, ve Vídni a New Yorku.

Autorka je kunsthistorička

Petra Hlaváčková