Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svět viděný skrze ouško kávového šálku

Expresivní esej o minulosti, přítomnosti a budoucnosti kaváren v Brně aneb Spolek, Steiner, Onyx, Pekárna, Fléda, Zemanka a další.

21.5.2008
SDÍLEJ:

Kresba.Foto: Tomáš Kučerovský

Kavárna, magické místo, ve kterém jedenadvacáté století zůstává na prahu, dál se neodváží. Kromě toho, že si tam hosté pochutnávají na kávě (ale nejen na ní), mají kavárny v dějinách Brna, Moravy i Evropy neopominutelný podíl na vývoji civilizace. Vznikaly a vznikají v nich miliardy nápadů, ztřeštěných, komických i vážně míněných, od nevinného Saturninovského házení koblih až po osnování atentátů a krvavých revolucí. Ostatně, jméno jedné z nejvyhlášenějších brněnských prvorepublikových kaváren si za svůj název zvolila i příloha Bellevue.Instituce kavárny existuje v Brně zhruba tři sta let, tu první založil podle Karla Altmana Turek Achmet v roce 1702. Od té doby se místo, kde se (jen) vaří a prodává černý povzbuzující nápoj z pražených zrnek kávovníku, výrazně proměnilo. Dnešní kavárny se těm prvorepublikovým (o starších nemluvě) podobají asi tolik, co cikorka espressu, přestože v jistých ohledech zůstalo vlastně všechno při starém. Všeprostupující nonšalance, dekadentní, melancholická či povznesená nuda rozptylovaná plácáním pátého přes deváté – tento obsah nemůže kavárně vzít sebenablýskanější nebo naopak sebezanedbanější forma. Bez tohoto mikroklimatu přestává být kavárna kavárnou. Nebo jinak. Pivnice je plebejštější, vinárna bohémštější, čajovna éteričtější a koktejlový bar živější.

Brno bylo vždy kavárensky vyspělejší než jeho věčný pražský rival. Snad právě proto, že se v kavárnách scházejí takzvaní (a mnohdy samozvaní) intelektuálové, kteří z klamavého nadhledu svého hliněného piedestalu glosují, brblají a nadávají na poměry. Pábitelské krasomluvy patřily k líně provinčnímu, v kotlině se převalujícímu brněnskému klimatu vždy víc než k podnikavému, akčnímu až hektickému metropolitnímu povětří.

Díky tomu je ale tradice kavárenství v Brně tak silná, že vydala třeba i na samostatnou výstavu. Tu pořádalo na hradě Špilberku Muzeum města Brna. Titul výstavy – totiž Zmizelý svět brněnských kaváren – vede k zamyšlení. Zmizely opravdu? Nebo se jen přizpůsobily rytmu doby, místo fraku s cylindrem navlékly semišové sako a snaží se vypadat nenápadně? Se starými kavárnami pořádně zatočilo čtyřicet let komunismu, který zbůhdarmé vysedávání nad šálkem kávy a intelektuální, jazyk i mysl tříbící disputace odsoudil coby buržoazní výsměch pracujícímu lidu. Koneckonců i pejorativní nádech sarkasticky sebemrskačskému označení kavárenský povaleč jde taky na vrub režimu, kde si všichni měli být rovni. Zatímco vinárny a pivnice byly plné, kavárnám odhoukávala siréna továrních provozů. O to větší zájem o ně byl po revoluci, kavárny rostly jako houby po dešti a mít „svou oblíbenou“ patřilo a patří k dobrému intelektuálnímu tónu.

Pravda, jméno žádné ze současných kaváren nemá tak honosný zvuk jako ve své době například Savoy, Esplanade, Avion, Era nebo Bellevue. Tyto podniky sloužily kromě své základní občerstvovací funkce také jako čítárny novin, debatiště, herny domina a kulečníku, místa poslechu hudby a především přirozený veřejný prostor.

Funkci veřejného prostoru kavárnám už dávno sebrala masová média a především televize. Dnešní kavárny jsou tak vzhledem ke svým předchůdkyním místy, kde lze brblat a nadávat, nikoli však již řešit a vyřešit. A to je historicky největší změna, která kavárny (a to nejen brněnské) potkala.

A která z dnešních kaváren by mohla snést srovnání s prvorepublikovou? Pravděpodobně žádná. Dnešní postmoderní mraveniště zvané svět nemá své absolutní velikány mezi lidmi, tak proč by je mělo mít mezi kavárnami? Na druhou stranu nám jistě chybí historický odstup, který teprve za několik dekád vrhne definitivní (a zákonitě zkreslené) světlo oddělující výsluní blahé paměti od propasti zapomnění.

Nelze předvídat, která brněnská kavárna se na tomto výsluní bude za nějakých padesát let vyhřívat. Je totiž komplikované odhadnout trend ubírání kavárenství jako takového. Brněnská kavárenská scéna nabízí opravdu různorodou směs stylů (a nestylů), všech možných velikostí, útulných i prostorných, s hudbou živou, reprodukovanou i bez hudby, s kuchyní i bez kuchyně, a několik málo dokonce s pokusem o reinkarnaci prvorepublikového kavárenského ducha.

Za jednu z takových se dá považovat například Spolek v Orlí ulici. Kavárenské debaty zde totiž neruší žádná hudba – a Spolek je pravděpodobně jediná brněnská kavárna, kde to tak je, dokonce si na tom ve Spolku zakládají a patří to k jejich profilu.

Právě hlasitá hudba (a speciálně produkce komerčních rádií) dělá z odkazu intelektuálního ducha něco mezi cirkusem a šantánem. V ubíjejícím muzakovém lomozu se chuť na intelektuální debaty a hluboké úvahy vytrácí stejně rychle jako host prchající bez zaplacení. Jsou také v Brně kavárny, které neintelektuální hluk produkují záměrně a živě. Je to kompromisní alternativa kombinující dva typy kulturního zařízení – kavárnu a kulturní klub.

Žijeme konečně ve věku kombinatorické anarchie, kdy se cokoli roubuje na cokoli, a některé výsledky dokonce nesou dobré ovoce. Nejkošatějším a největším stromem je klub Fléda, který v sobě spojuje multifunkční (divadelní, hudební, filmový, taneční, sportovní) prostor a kavárenský sortiment a posezení. Dalšími hudebními kavárnami jsou mimo jiné Stará Pekárna (je to spíše jazzová hospoda, ovšem s hrdým přídomkem Hudební kavárna), Jazzová kavárna Podobrazy, kavárna Trojka či zatím nejnovější přírůstek Jazz-café-wine-bar.

Důležitou roli ve výchově kavárenského či klubového publika hrával také ještě před pár lety studentský klub s hudebním programem Alterna. Co se týče stylu živě provozované hudby, jsou brněnské kavárny podivuhodně jednotné. Není zde ani jedna kavárna rocková, hiphopová, metalová ani dechovková. Jazz, přestože vznikl jako živelný world music neworleánských Afroameričanů, pro svou vytříbenost dávno zintelektuálštěl. Koneckonců komunistům byl stejnou sazí v oku jako kavárny.

To, že kavárna nemusí být jen místem konspiračních schůzek mladých levicových (či pravicových) intelektuálů, kde by se cigaretový dým dal porcovat a vyvážet, svědčí rozrůstající se rodina designových kaváren.

Jejich majitelům nebylo lhostejné, jak na hosta působí interiér, a rozhodli se svěřit do rukou profesionálním architektům. Největší zásluhu na estetizaci brněnských kavárenských prostorů má brněnská architektonická kancelář RAW architektů Wahly a Rusína – nahlédnutí do jejího portfolia ukáže, že je podepsána například i pod Café Steiner, které se stalo vítězem ceny Interiér roku za rok 2003. Tato dvojice architektů má na svědomí také Café Onyx, Scandal Café, Café La Strada nebo Fisher café. Společným jmenovatelem všech těchto staveb je sklo, či spíše pojetí kavárny jako výkladní skříně. Vy vidíte dovnitř a my vidíme ven. Kavárna Steiner, která je sice ze všech jejich kaváren nejdále od centra, ale přesto pořád plná, se navíc pyšní ještě atypickým použitím dřeva na obložení stěn interiéru.

Každá z brněnských kaváren má svůj styl, příběh, osobitý personál, stálé hosty a atmosféru. Ať jsou to hned dvě filmově-intelektuální kavárny uvnitř Kina Art, třípatrová La Solitaire v Kozí, jeden z mála znovuobnovených prvorepublikových podniků Zemanova kavárna, útulné Café 99 na Úvoze, televizácké Café Blau na Jakubském náměstí, nízkoprahové Kafe Práh ve Slévárně Vaňkovka, kde obsluhují duševně nemocní, a tak dále a tak dále.

Do prvorepublikových Kaváren (s velkým K) má většina z nich daleko, ale komu na tom dnes záleží? Jen staromilci mohou plakat nad tím, že si hosté místo z novin čtou zprávy ze svých notebooků, protože většina kaváren je vybavena bezdrátovým připojením k internetu Wi-Fi. Jak praví klasik, pokrok se nedá zastavit.

Místo tečky se patří popřát těm starým (i novějším) dobrým brněnským kavárnám, aby jim kávovary kávovařily a hosté přicházeli i odcházeli spokojení. A ať je z městských ulic nevytlačí sterilní pseudokavárny v nákupních centrech, podobně jako multikina způsobila pád Alfy, Jalty, Kapitolu, Moravy a dalších.

Karel Hašek

21.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Parlamentní volby 2017 na základní škole v Holzově ulici v Brně-Líšni.
AKTUALIZOVÁNO
2 106

Volební místnosti se opět plní voliči. Do desáté hodiny odvolila téměř polovina

Informační cedule na České byly mimo provoz téměř dva měsíce.

Tabule na České znovu svítí. Opravy zdržoval stožár na míru i déšť

Musíme se oklepat a vrátit se zpátky na vítěznou vlnu, velí útočník Hruška

Brno /ROZHOVOR/ – Šlo na něm poznat zklamání. Útočník hokejové Komety Jan Hruška se spoluhráči prohrál třetí utkání v řadě. V patnáctém kole extraligy doma Brňané podlehli Hradci Králové 1:2. Když pracně srovnali zásluhou Martina Erata, v závěru utkání rozhodl hostující kapitán Jaroslav Bednář. „Soupeř dobře bránil střední pásmo. Chytal mu výborně gólman. Myslím si, že měl v závěru i trochu víc štěstí,“ shrnul jedenatřicetiletý centr.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa podlehla Hradci Králové 1:2. Potrápili ji rozhodčí i brankář Rybár

Brno /FOTOGALERIE/ – Třetí porážka v řadě. Hokejisté brněnské Komety nestačili po Litvínovu a Třinci ani na rozjetý Hradec Králové. V patnáctém kole extraligy Mountfieldu doma podlehli 1:2 a zůstávají na druhém místě tabulky. „Nedali jsme zrovna moc gólů. Na jeden gól se nevyhrává,“ hlesl útočník Komety Jan Hruška.

Zákazy omezí řidiče u nádraží. Jen si tam zkracují cestu, hájí novinky Hollan

Brno /MAPA/ – Zákaz odbočení z Nádražní ulice od hlavního vlakového nádraží na ulici Benešovu směrem k hotelu Grand bude jednou ze změn omezení provozu, které chystá brněnský magistrát. Pravidla mohou platit od ledna pro řidiče osobních automobilů. Změn se nemusí obávat cyklisté, autobusová doprava ani záchranné služby.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení