Titánka a Le Corbusierova barová židle

Za 15. Předložka a číslice pojmenovávají jednu z nejzajímavějších brněnských výstav poslední doby. Pořádá ji Moravská galerie v Brně v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Název Za 15 odkazuje k posledním patnácti rokům a přírůstkům, které galerie za tuto dobu do svých sbírek získala – akvizice fotografií, moderního i starého umění, nábytku, grafického designu, skla a textilu. Vytvořit přehlednou a zajímavou expozici při takové různorodosti žánrů nebylo jednoduché. K navržení koncepce výstavy byl proto přizván i umělec Zbyněk Baladrán, který se neřídil zažitými kurátorskými postupy.

Jeho pojetí je inspirováno Atlasy Mnémosyné Abyho Warburga. Tento významný německý historik umění vytvářel ve dvacátých letech minulého století koláže reprodukcí starého umění a souvisejících reálií, dobových i současných. Na jejich základě hledal souvislosti, přesahy a jiné významy uměleckých děl a upozorňoval na okolnosti, jejichž znalost mohla vést k hlubšímu pochopení díla. Jednotlivé artefakty připevňoval na dřevěné desky potažené černou látkou.

Múza a depozitář
Název Mnémosyné přitom odkazuje na postavu řecké mytologie Titánku Mnémosyné, která s bohem Diem zplodila Múzy, bohyně krásných věd a umění, a která je i personifikací paměti. Atlasy Mnémosyné čítaly na dva tisíce reprodukcí, Warburg však zemřel dřív, než je dokončil.

Na výstavě připomíná tyto Atlasy snad nejvíce sbírka fotografií. Snímky jsou instalovány na černém pozadí ve zdánlivě nesouvisejících skupinách různých autorů, vytvářejí však působivé celky. Tak se vedle sebe ocitnou práce Franze Fiedlera, Vojtěcha Slámy, Jiřího Koláře, Alexandra Hammida či Jindřicha Štreita. Nejvzácnější akvizicí v této oblasti je pozůstalost fotografa Jana Svobody, která čítá na tisíc položek.

Druhým inspiračním zdrojem se pro Baladrána stal samotný depozitář uměleckých děl. Zde fungují úplně jiná pravidla, než chronologické či autorské řazení, používané v dějinách umění či v kurátorské praxi. Rozhodují záležitosti natolik prozaické, jako je formát obrazu a přehlednost zařazení děl.

A tak můžeme na výstavě Za 15 vidět přírůstky do sbírky moderního a současného umění z vyvýšeného ochozu instalované na panelech v řadách za sebou. Dílo si návštěvník nemůže prohlédnout zblízka, má ale možnost proniknout do atmosféry muzejního zákulisí.

Podobně neformálně je pojatá i část věnovaná užitému umění a grafickému designu. Jednotlivé předměty jsou vystaveny ve vitrínách volně, bez obvyklých úchytů a stojánků. Plakáty – ať už jde o staré upoutávky na filmy či secesní plakáty Alfonse Muchy – jsou umístěny těsně vedle sebe a vtipně tak připomínají plakátovací plochu.

Jurkovič a ti druzí
Nepřehlédnutelná je na výstavě i sekce nábytku ze sbírky užitého umění, řazená chronologicky od devatenáctého století. Jako jeden z nejvýznamnějších přírůstků se dá označit zrestaurovaný nábytkový soubor Dušana Jurkoviče vytvořený pro zámek Molitorov, jehož přestavbu a úpravu interiéru architekt prováděl. Zajímavostí je také klasicizující kolekce nábytku významného funkcionalistického architekta Bohumíra Čermáka, mimochodem autora vyhlídkové věže na brněnském výstavišti. Za povšimnutí stojí skříň navržena sochařem Františkem Bílkem pro jeho dceru, kterou Moravská galerie získala přímo od Bílkových potomků. Kuriozitou v tomto nábytkovém souboru je barová židle připisována (ovšem s otazníkem) švýcarskému průkopníkovi ve světě moderní architektury, slavnému Le Corbusierovi. S ohledem na bohatství této sbírky je škoda, že její zastoupení na výstavě není širší.

Všech přibližně pět set vystavených uměleckých děl (což je pouhá desetina ze skutečného počtu nabytých uměleckých předmětů za posledních patnáct let) je označeno číslem, v každém sále se pak návštěvník orientuje podle seznamu, který je volně k dispozici.

Vaše interpretace
Vzhledem k vzrůstajícím cenám uměleckých děl na trhu a omezeným finančním možnostem Moravské galerie počet nových položek oproti minulosti mírně klesl. O to více je ale výběr děl promyšlený a diskutovaný odborníky a kurátory jednotlivých sbírek. Výstava stejně jako Atlasy Mnémosyné Abyho Warburga vybízí návštěvníky k chápání uměleckých děl ve vzájemném vztahu a k nacházení nových překvapivých souvislostí. Interpretace přitom zůstává na vás.

Autorka je kunsthistorička

Petra Hlaváčková