Stará čistírna odpadních vod v Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Vznikla jako poslední článek systematické kanalizační sítě, kterou na konci 19. století pro Prahu projektoval původem britský inženýr a frankfurtský stavební rada William Heerlein Lindley.

Vzorem pro čistírnu mu byla jím navržená budova ve Frankfurtu nad Mohanem. Projekt bubenečské stavby byl hotov v roce 1899, stavba dokončena 1905, do zkušebního provozu uvedena 1906 a úředně zkolaudována až v roce 1907.

Jedná se o výjimečnou stavbu, kterou tvoří střední hala a dvě nižší křídla doplněná dvojicí komínů. Levý komín sloužil pro odvod spalin z parních kotlů, pravý pro odvětrávání podzemních prostor. Mimořádnost čistírny spočívá i v zabudování pod zem, standardně totiž bývají čistírny jen na povrchu. Její stavitelé si dali záležet i na použitých materiálech. Na klenby podzemních prostor byly použity ostře pálené režné cihly, včetně různých tvarovek.

Každá ze sedmi milionů cihel použitých na stavbu podzemních budov má své číslo, cihly byly speciálně testovány a schvalovány komisí stavitelů. Zajímavý je i tehdejší hospodárný způsob nakládání z vedlejšími produkty čištění vody. Vyčištěný písek byl prodáván jako stavební materiál. Kal byl odvážen na Císařský ostrov, kde byl sušen a prodáván zemědělcům na hnojení.

K čištění většiny odpadních vod města Prahy sloužila bubenečská stavba až do roku 1967, kdy byla nedaleko na Císařském ostrově uvedena do provozu Ústřední čistírna odpadních vod, a první čistírna sloužila už jen jako záloha. V roce 1991 byla stará čistírna prohlášena za kulturní památku a od roku 1998 slouží jako sídlo Ekotechnického muzea.

Budova si zahrála ve filmech i seriálech

Památkově chráněná budova si zahrála i ve filmech a seriálech, a to nejednou. Už v roce 1935 se objevila ve snímku Bezdětná. Po sametové revoluci posloužila jako kulisa k filmům Šakalí léta (1993), Amerika (1994), Bídníci (2000) s Gerardem Depardieuem v roli Jeana Valjeana, Příběhy obyčejného šílenství (2005), O rodičích a dětech (2007), ale i Mission Impossioble: Ghost protocol (2011), Underworld: Blood wars (2016) či Svěrákovu Po strništi bos (2017). Budovu čistírny jste mohli vidět i v seriálech 30 případů majora Zemana (1974), Dobrodružství kriminalistiky (1993), Zdivočelá země (1997), Neviditelní (2014) nebo Já, Mattoni (2016).

Za běžného provozu jsou prohlídky areálu bývalé čistírny odpadních vod možné pouze s průvodcem. Návštěvníci uvidí původní prostory s pozůstatky původních technologických zařízení – a to jak pro vlastní čištění odpadních vod a související provoz (například kalové hospodářství), tak pro zajištění pohonu strojů (parní strojovna a kotelna).

Podle webových stránek www.staracistirna.cz probíhá výklad s kopiemi původních plánů a historickými fotografiemi z výstavby čistírny. Součástí prohlídkové trasy je filmový dokument z roku 1943. Během každé prohlídky návštěvníci projdou původní dnes již nefunkční stokou. Pro zájemce o historii technických staveb a zvláště pražské kanalizace je připraven historický filmový dokument Muži pod Prahou (1947).

Milovníci adrenalinu si mohou prohlídku zpestřit jištěným výstupem na ventilační komín, který lze uskutečnit ve dne i v noci. Jenom se nedoporučuje lézt na komín při deštivém počasí a mrazech. Dá se objednat buď jako součást prohlídky, či samostatně, a na vrcholu komína se můžete nechat vyfotografovat. Výstup je možný od 10 let, ale pouze se souhlasem zákonného zástupce. 

V jedné z usazovacích nádrží, které se nacházejí v podzemí Staré čistírny odpadních vod, je instalován také takzvaný Převozníkův prám. Jedná se o plavidlo vážící 1,5 tuny, takže zážitek pro celou rodinu je zajištěn. V části podlahy plavidla jsou umístěna plexi okna, díky kterým můžete během plavby sledovat hladinu pod sebou. Návštěvu bubenečské čistírny si nakonec můžete zpříjemnit i návštěvou Café Továrna. Ačkoliv odpadní vodě se ve staré čistírně v Bubenči už 53 let nový život nedává, stále to tu žije. Nyní jsou prohlídky bohužel omezeny kvůli opatřením proti koronaviru.