Ojedinělý projekt, který má být velkolepý a nákladný a který tak přitahuje velmi výraznou pozornost veřejnosti, včera v Domě kultury města Ostravy (DKMO) představili primátor Ostravy Tomáš Macura, jeho investiční náměstkyně Zuzana Bajgarová, ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava a předseda představenstva DKMO Jan Žemla a architekti Martin Kropáč s Hanou Petříkovou z pražského studia Architecture Acts, které se na projektu podílí spolu s newyorským studiem Stevena Holla.

Kdo koncertní sál zaplatí?

Tomáš Macura: „Stát se zavázal poskytnout na stavbu haly 600 milionů korun, Moravskoslezský kraj 300 milionů korun a zbytek pokryje město. Je pravda, že memorandum počítalo s celkovými náklady 1,5 miliardy korun, avšak vlivem modernizace samotného domu kultury se náklady vyšplhají ke dvěma miliardám korun. I s projektem to bude 2,2 miliardy korun. Rozdíl dofinancuje město, nepochybuji o tom, že si to město může dovolit. Pravidelně na koncertní sál spoříme ve speciálním fondu, kde máme několik set milionů, pro urychlení investiční výstavby obecně se chystáme přijmout také úvěr ve výši 1,8 miliardy korun.“

Co když stát na sál nepřispěje?

Tomáš Macura: „Věřím, že dohoda se státem bude platit. Nyní se musíme pohnout dál v přípravách, v příštím roce přijdou na řadu klíčová jednání ani ne tak s krajem, který s podílem počítá, jako se státem. Pevně věřím, že stát přesvědčíme, aby svému slibu dostál a na stavbě participoval. Ostravě to tak trochu dluží. Ve městě není žádná státem financovaná kulturní instituce, zatímco v Brně jsou čtyři nebo pět, takže tam na provoz kultury přitékají stovky milionů korun ze státního rozpočtu, zatímco do Ostravy ani koruna.“

Lze na stavbu čerpat dotaci?

Zuzana Bajgarová: „Pracujeme i s možností využití peněz z evropských fondů, protože stávající budova kulturního domu je energeticky výrazně ztrátová, a jestliže zafinancujeme do zlepšení tohoto stavu, bude možné využít externí zdroje. Ale tato možnost je zatím s otazníkem.“

Vizualizace koncertní haly pro Ostravu.Zdroj: vizualizace/www.jfo.cz

Kolik už město zaplatilo?

Zuzana Bajgarová: „Prozatím jsme zaplatili jen náklady na samotnou architektonickou soutěž a brzy zaplatíme samotnou studii stavby.“

Podívejte se, jak bude koncertní hala vypadat:

Kdo bude koncertní halu využívat?

Jan Žemla: „V nové hale bude několik sálů. Hlavní koncertní sál pro 1300 lidí bude zároveň i nahrávacím studiem Janáčkovy filharmonie, celá přístavba však bude fungovat i samostatně, což výrazně zvyšuje její komerční potenciál. Funkční napojení na starou budovu bude sloužit zejména nám jako domácímu orchestru. Komorní sál s kapacitou 475 lidí bude rovněž multifunkční. Nám poslouží pro komorní koncerty s menším obsazením, ale variabilita sedadel i pódia umožní udělat z něj i sál pro přednášky, jazzovou hudbu a další akce. Funkce stávajícího divadelního sálu domu kultury zůstane zachována, nadále bude využíváno i několik místností s kapacitou od padesáti do dvou set lidí.“

Jaké budou provozní náklady?

Tomáš Macura: „Provozní náklady v tuto chvíli ještě nejsou přesně propočítány. Sami nemáme žádnou konkrétní představu, a jestliže ji nemáme my, tak opozice tím spíše nemá sebemenší představu o provozních nákladech této budovy. Říkat něco o provozních nákladech je zatím čirá spekulace. Tento sál však bude z mnoha důvodů a pohledů evoluční.“

Jaký bude postup prací?

Zuzana Bajgarová: „Studie stavby je výrazný milník, v němž jsme si upřesnili celou řadu věcí. Nyní už budeme připravovat projektovou dokumentaci pro samotné povolení stavby, která bude dokončena v listopadu příštího roku. V roce 2022 proběhne soutěž zhotovitele a v ideálním případě i podpis smlouvy a zahájení stavby. Předpokládaný termín realizace je 32 měsíců, takže v roce 2024 by se v novém sále mohl konat první koncert.“

Vizualizace koncertní haly pro Ostravu.Zdroj: vizualizace/www.jfo.cz

Unese statika domu kultury jeho přístavbu?

Martin Kropáč: „Spolu se statiky jsme řešili šest možných variant provedení stavby. Jako nejvýhodnější nám vycházelo, že samotná koncertní hala bude zasazena v jakési železobetonové skořepině. Komplikací bylo to, že stavíme dům, který výškově převýší stávající kulturní dům. Elegantně jsme to však vyřešili. Koncertní hala je jakýmsi přemostěním kulturního domu, do kterého jsme tím pádem nemuseli výrazně zasahovat. Byla to konstrukční výzva.“

V čem je stavba technologicky unikátní?

Martin Kropáč: „Aktuálně pracujeme se třemi verzemi vytápění a chlazení koncertní haly. Jsou to varianty využívající tepelná čerpadla a u všech tří variant se počítá s velkými nízkými provozními náklady a šetrností k životnímu prostředí. Investiční návratnost všech tří systémů se pohybuje řádově v jednotkách let. Využijeme při tom důlní vodu, která se nachází v hloubce čtyř set metrů pod stávajícím domem kultury. Vodu využijeme jak pro vytápění, tak chlazení budovy. Zkušebními vrty, které se budou konat už od srpna, zpřesníme finální variantu využití vody. Také opláštění budovy bude speciální, aby nedocházelo k tepelným ztrátám v zimě či přehřívání v létě.“

Vizualizace koncertní haly pro Ostravu.Zdroj: vizualizace/www.jfo.cz

Jaká budou omezení domu kultury během stavby?

Jan Žemla: „Koncertní sál se bude stavět v podstatě za provozu samotného domu kultury. Cílem je tuhle budovu neumrtvit a byť v omezených podmínkách, tak pokračovat zde.“

Kdo koncertní halu postaví? 

Tomáš Macura: „O tom je zatím předběžné spekulovat, ale stejně jako u mnohem menších staveb typu přestavby jatek nebo kulturního domu poklad se dá předpokládat, že to bude nějaké konsorcium stavebních firem. Na českém trhu působí řada poboček zahraničních firem, takže o jaký mix se nakonec bude jednat, je zatím ve hvězdách.“