Vybrat a uspořádat dřeviny a rostliny tak, aby vaše zahrada byla pastvou pro oko po celý rok, není snadné. Hlavním pomocníkem v zimních měsících, kdy většina vegetace odpočívá, budou samozřejmě jehličnaté stromy, které se často využívají jako součást živých plotů. Hodně vyhledávané jsou v tomto směru i nadále zeravy. Solitérem se však může stát třeba jedle kavkazská. Na menších zahradách, terasách či na skalkách lze vysadit zakrslé druhy. Odolná a nenáročná je třeba borovice kleč, zakrslý smrk ztepilý Nidiformis zase svým tvarem připomíná ptačí hnízdo a jalovec obecný Compressa dorůstá jen do výšky jednoho metru.

Při vytváření kompozice myslete na to, že právě jehličnany potřebují dostatečně velký prostor, aby vynikly. Co se počtu týká – zvláště v menších zahradách platí, že méně bývá více. Nezapomeňte také, že potřebují kyselejší půdu a hnojivo s vyšším obsahem draslíku. V listech stálezelených dřevin i v zimním období i nadále probíhá fotosyntéza, proto je zalévejte, dokud nepromrzne půda.

Vděčné a výrazné jsou také stálezelené listnáče, v prvé řadě zimostráz, keře rododendronů či bobkovišní. Okrasné lesklé listy skimie jsou také vhodným zimním dekorativním prvkem, jasně červené bobule navíc ozdobí zahradu od podzimu do jara. Mezi dřeviny s plody, které se drží dlouho na větvích a poskytnou pastvu pro oči, patří různé druhy dřišťálů, cesmíny, libavky, pochopitelně ptačí zob, ale také rakytník, zimolez, kdoulovec nebo tis. Nezapomeňte na okrasná jablíčka, šípky velkoplodých růží nebo plody trnité hlohyně šarlatové, které vydrží na keřích až do jara. Brslen evropský během jarních a letních dnů snadno přehlédnete, od podzimu ale zaujme díky své extravagantní barevnosti. Ozvláštní zahradu nejen barvou listů, ale také šarlatově růžovými tobolkami.

K oživení posmutnělé zimní nálady přispějí také keře a stromy se zajímavým zbarvením kůry či výhonů. U stále oblíbenějších javorů proto v zimním období nepoutá jen červeně zbarvené listí, ale také barva jejich kůry. Najdete odstíny šedé, bílou s purpurovými pruhy nebo dokonce červenobílou, ostatně proto se jim říká pyžamové. Nádhernou kresbou a barvou kůry potěší různé druhy břízy, třeba himálajské nabízejí odstíny od oranžovohnědé přes hnědorůžovou až po skořicovou. Také platany přitahují pozornost svým „maskáčovým“ kmenem. Jistě namítnete, že tyhle nádherné rozložité stromy patří jen na opravdu velké plochy, nejlépe do parku. Avšak například platan východní je menšího vzrůstu, nepotřebuje tolik prostoru, takže se hodí i do běžné zahrádky.

Chybějící pestré barvy květinových záhonů v zimě nahradí výhony různých vrb a svíd. Proutky v sytě oranžovorůžových barvách upoutá svída krvavá, hráškovězelenou svída výběžkatá a tmavočervenou zase svída bílá. Najdou se však i rostliny, jejichž květům nízké teploty a nedostatek slunečních paprsků neškodí. I v zimním období tak kvetou některé druhy kalin, například kalina bodnanská, spolu s jasmínem nahokvětým. Také otužilé druhy vřesovce, což je zelený keř podobný vřesu, v prosinci ukážou své květy. Během prvních mrazů se vybarvuje i okrasná kapusta s listy ve tvaru růžic.

Půvabnými kvítky potěší bramboříky a čemeřice, k jaru pak sněženky, bledule či ocúny. Během námrazy a při nadílce sněhu vyniknou okrasné traviny svázané do snopů nebo trvalkové záhony, na kterých jste ponechali třeba rozchodníkovce, řebříčky nebo zápleváky s jejich suchými květy a semeníky. A nezapomeňte, že spolu s dřevinami a rostlinami budou v zimním období mnohem viditelnější také materiály, které jste použili třeba při budování zahradních pěšinek. I ony budou spoluvytvářet atmosféru zahradního prostoru.

Ochrana před mrazem

Zimní zahrada, a to především v únoru, který bývá nejstudenějším měsícem roku, často mrazivějším než leden, potřebuje vaši péči. Překontrolujte proto zakrytí choulostivých rostlin. Pro ty venkovní je největší hrozbou holomráz neboli nízké minusové teploty vzduchu, kdy zahradu nechrání sněhová pokrývka. A té bývá v únoru vždycky málo, navíc v posledních letech je v nižších polohách už spíše výjimkou. Když uhodí hodně silné mrazy, poškodí bohužel kromě nadzemní části rostlin také krček, případně kořenový systém, který je jen mělce v zemi. Zkřehlých rostlin se proto při velkých mrazech vůbec nedotýkejte, snadno byste je poškodili.

O jejich ochranu se musíte postarat s dostatečným předstihem už na začátku zimy. Trvalky a podzimní astry, které pěstujete volně v půdě, přikryjte smrkovým chvojím. Odolejte pokušení je zahrnout listím, které zadržuje vlhkost, jejímž výsledkem může být hniloba. Výhony růží byste měli zkrátit na podzim, ke kořenům je třeba přihrnout hlínu a přikrýt je větvemi jehličnatých stromů. Při zimní obhlídce zkontrolujte, jestli jsou v bezpečí především krčky, z nichž raší nové výhony.

Mráz ohrožuje také vaše oblíbené jahodníky, jejich krčky proto přihrňte zeminou nebo kompostem. Nejcitlivějším místem je právě srdíčko jahodníku, což je krček, ze kterého roste olistění. Zkušení zahrádkáři doporučují namulčování záhonu slámou nebo zakrytí bílou netkanou textilií. Ze skalniček jsou na zimu citlivé především lewisie, které nesnášejí přemokření a následný mráz. Prevencí před přemokřením je zasazení do propustného štěrkovitého substrátu. Mráz ohrožuje také venkovní bonsaje, byť jde o miniatury stromů, které zimu obvykle přežívají bez problémů. Misky proto před příchodem zimy dobře zaizolujte například polystyrenem, vhodnější však je rostliny vyjmout a zakopat je do záhonu. K jejich kořenům pak ještě raději nahrňte slámu nebo větve jehličnanů. Vysoké pnoucí rostliny s dlouhými výhony, jako je například clematis, potřebují ještě důslednější ochranu. Kromě nakopčení kompostu ke krčku rostlinu omotejte silnou vrstvou netkané textilie.

Také citlivější okrasné dřeviny je dobré před působením mrazů ochránit. Jejich kmínky můžete omotat speciální jutou, koruny přikryjte například pytlem z netkané textilie. V případě rododendronů, pokud se k mrazu ještě přidá silnější vítr, mohou namrzat nebo vysychat poupata. Pokud je objevíte, hned je odstraňte.

Poškození stálezelených rostlin, jako jsou vedle rododendronů také bobkovišně, bambusy, zeravy nebo tisy, způsobí také fakt, že především při holomrazech se voda v půdě promění v led a rostliny pak trpí jejím nedostatkem. Zatímco u rododendronů se to projeví svěšením listů, které zachrání zálivka, u tisů a zeravů dojde až po delší době na jaře k zasychání a hnědnutí jehlic a konců větévek. Postarejte se proto o opakovanou zálivku v bezmrazých dnech, kdy je půda alespoň částečně rozmrzlá. Nejlépe před polednem, kdy bude nejtepleji.

Ostatně během suché zimy potřebují vodu také ovocné stromy a trávník, ovšem v mnohem menší míře než ve zbytku roku. S předstihem byste měli ovocným stromům, jako jsou broskvoně a meruňky, které jsou náchylné k poškození silnými mrazy, natřít kmeny tzv. vápenným mlékem. Ochrání je také před ostrým zimním sluncem. Mladé ovocné dřeviny však mohou poškodit také hladové srnky nebo zajíci. Postižené stromky potřebují ošetření co nejdřív, protože jinak rychle vysychají. Ohryzané rány uhlaďte ostrým nožem a zatřete štěpařským voskem a hodně poškozené větve odstraňte. Na kontrolu zahrádky se vydejte i v případě nenadálé čerstvé sněhové nadílky. Především větší vrstva mokrého sněhu by mohla polámat větve dřevin a keřů, na poničení jsou citlivé zejména túje. Měli byste ho proto pravidelně setřásat. Sníh, který odklidíte z cestiček, pak přihrňte ke kořenům.