Na hrázi stojí už pěkně dlouho nějaká žena, která asi brzy skočí do vody. Stímto oznámením přišel vneděli navečer za strážníky u Brněnské přehrady Lubomír Strážnický, který má chatu nedaleko hráze vodního díla. Několik hodin pozoroval ženu, která se rozhodovala skoncovat se životem. Sebevraždu na poslední chvíli překazili strážníci a lékaři záchranné služby.

„Šestadvacetiletá žena strážníkům řekla, že se bojí lidí, má problémy a nejraději by je vyřešila dobrovolným odchodem ze světa,“ řekl Deníku.cz mluvčí brněnských strážníků Zdeněk Novák. Podle něj nebyla žena se sebevražednými úmysly zraněná, ale zhruba od nedělního dopoledne chodila podél hráze a rozhodovala se, zda skočí nebo ne. „Naštěstí zhráze neskočila. Těžko můžeme odhadovat, zda by se ksebevraždě odhodlala,“ doplnil Novák.

Ženu, která byla silně prokřehlá, ošetřili záchranáři a pak ji převezli do jedné zbrněnských nemocnic. Tam lékaři doporučili, aby si ji přebrali psychiatři zPsychiatrické léčebny vbrněnských Černovicích.

Vlastní rukou

Přestože se lůžka na psychiatrickém oddělení nemocnic plní rok od roku víc a víc, nemohou odborníci odhadnout, zda pacienta se sklony ksebevraždě vyléčí. Někteří lidé totiž spáchají sebevraždu až poté, co brány ústavu opustí. Lékaři stím nemohou nic dělat a prý jednání pacientů neovlivní.

„Pokud je pacient vléčebně dobrovolně, může kdykoliv odejít. Psychiatrická léčebna totiž není vězení. Objeví-li se u pacienta riziko, že je pro společnost i sebe samého nebezpečný, izolujeme ho na uzavřeném oddělení. O tom však musí napřed rozhodnout soud. My totiž nemůžeme lidi zavírat bez řádného písemného potvrzení,“ uvedl ředitel černovického ústavu Marek Radimský.

Pro dobrovolný odchod ze světa se ročně rozhodnou na jižní Moravě desítky lidí. Volí pro to různé způsoby. Ať už je to skok pod rozjetý vlak, oběšení, zastřelení nebo pád zvelké výšky. Zpolicejních statistik navíc vyplývá, že sebevrahů je více mezi muži. Ženy se zabíjejí většinou demonstrativně.

Na celém světě každoročně zemře vlastní rukou asi půl milionu lidí. Z hlediska počtu obětí tak lze sebevraždu srovnávat s válkami či hladomorem a jejími příčinami se zabývají psychologové, sociologové i psychiatři.