Poslední dubnový den je pro mnohé lidi magickým. Kromě toho, že mnozí zamilovaní tráví prvomájový předvečer procházkami či mazlením, milovníci ohně mají také svůj svátek. Zapalují vatry a pálí čarodějnice. Hasiči však z toho radost nemají. Zvlášť když celou republiku sužují sucha a hrozí riziko požárů.
„Zákon o požární ochraně hovoří jasně. Každý je při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinen učinit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru. Jinak řečeno, zabezpečit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z něj požár,“ upozorňuje mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Petr Kopáček.
Pokuty za nedodržení zákona jsou velmi vysoké. „Pokud někdo způsobí svým jednáním požár, může dostat až pětadvacetitisícovou pokutu, při škodách vyššího rozsahu pak může být takový člověk i trestně stíhán,“ varuje Kopáček.
Místo pálení ohňů je třeba podle hasičů pečlivě vybrat. Ohniště musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů. Místo pálení musí být vzdálené minimálně padesát metrů od kraje lesních porostů, v případě stohu je pak nutno dodržet odstup minimálně dvojnásobný – tedy sto metrů.

Nařízení císaře platí


Lidé by měli pamatovat i na bezpečnou vzdálenost od budov, neboť díky odletujícím jiskrám či žhavým uhlíkům z vysoké vatry hrozí zapálení střechy. Pro zajímavost lze v této souvislosti připomenout nařízení platné z doby Josefa II., které povolovalo pouze jedno obecní ohniště za vsí, a to v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.
Oslava čarodějnic je již „tradičně“ spojena s nadměrnou konzumací alkoholu a jiných drog. „Ovšem ve spojení s užíváním ohně více než jindy platí – všeho s mírou. Jde o velmi nebezpečnou kombinaci, neboť člověk pod vlivem drog ztrácí schopnost jasného úsudku a s ohněm může vyvádět kousky, které velmi snadno skončí tragédií,“ tvrdí odborník na drogovou problematiku Ivan Douda.
Rizikem spojeným s pálením čarodějnic je zábavní pyrotechnika, která se pro tuto příležitost využívá se stále větší oblibou. „Světlice, rachejtle, petardy a další pyrotechnické „radůstky“ však mohou být při nesprávném použití velice nebezpečné a mnohdy způsobí nejen požár a majetkové škody, ale i vážná zranění,“ řekla brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková.

Filipojakubská noc


Pálení čarodějnic patří k doposud velmi živým zvykům Filipojakubská noc na 1. května bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před svatým Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, mohli lidé najít četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká „noc čarodějnic“.
Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích – zvláště v Německu – velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo „pálení čarodějnic“. Mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky. Prý proto, aby viděli čarodějnici létající na košťatech v povětří. Jinde se říkalo, že tak mohou létající čarodějnici srazit k zemi.