Někdo ale musí stovky policistů na jihu Moravy řídit. A k tomu slouží nevelká místnost plná počítačů. Velicí policejní štáb a operační středisko v jednom sídlí v brněnské Kounicově ulici a klidně se mu může říkat Centrální mozek policie.

Když je člověk v nouzi a vytočí na telefonu tísňovou linku 158, hovor přijme policista, který sedí v operačním středisku. Je jedno, odkud oběť volá. Všechny telefonáty z Brněnska, Blanenska a Vyškovska směřují do Brna. Možná se někomu může zdát, že když přepadne lupič zlatnictví v Horní nebo Dolní, brněnská pomoc je daleko. Opak je pravdou. Operační důstojník vidí na monitoru počítače všechno. I nejbližší policejní hlídku od krámku se zlatem.

„Jsme první a jediné středisko, co se týče integrace techniky a lidí. Operační důstojník za počítačem tak může řídit záchrannou akci i po celé republice,“ říká vedoucí operačního odboru jihomoravské policie Josef Šibíček. Důvod k chlubení má. Pokud třeba hlídka stíhá prchající zločince, může policista v operačním středisku připravit past. „Příkladem je nedávný zátah na opilého řidiče kamionu, který srazil policistu u Bučovic na Vyškovsku. Zatímco ujížděl před policejními auty, v éteru se organizovala akce. Ta slavila úspěch tím, že policisté udělali za Slavkovem zátaras z jiného kamionu,“ popisuje Šibíček jeden z mnoha každodenních zásahů.

Než usedne operační důstojník za řídicí pult, musí absolvovat pětitýdenní školení. „Policisté řeší denně desítky telefonátů. Musejí být proto odolní vůči stresu a umět komunikovat s lidmi. Mí podřízení většinou dělali dozorčí na obvodech, takže jsou v tom zběhlí,“ přibližuje Šibíček muže a ženy se sluchátky na uchu. Ve dne v noci jich v operačním středisku sedí na dvě desítky.
Plně digitalizovaný integrovaný záchranný systém prý jihomoravské policii závidí i cizinci. „Když k nám přijedou na návštěvu a procházejí se operačním střediskem, jsou překvapení, jak jsme daleko. Hlavně v pokrytí datové sítě a GPS,“ dodává šéf „Centrálního mozku policie“.