Snad každý taxikář v Brně a okolí věděl, že nafta za dvacet korun je k mání jedině na železničním nádraží v Brně-Maloměřicích. Dráhy tam sice neměly čerpací stanici, ale „šikovné“ posunovače. Ti pohonné hmoty kradli rovnou z vagonových cisteren.

Čtyři zaměstnanci železnice a jedna dispečerka na brněnském nádraží v Maloměřicích stihli za léto „vycucat“ z cisteren přes čtyřicet tisíc litrů nafty. Pětici zlodějů nějaký čas sledovali kriminalisté z oddělení železniční policie. Než je zatkli, potřebovali mít nashromážděný dostatek důkazů. „Jednalo se totiž o vysoce organizovanou skupinu pracovníků drah. Naftu prodávali po dvaceti korunách za litr. Při zatýkání dokonce padl varovný výstřel,“ řekl kriminalista Roman Leikeb, který na případu pracoval.

Letní sání
Pachatelé nebyli žádní amatéři. Podle kriminalistů jednali koncepčně a logicky. Využívali totiž dokonalé znalosti prostředí a také špatně nastavených kontrol na některých železničních stanicích. O cisterně s naftou věděli dřív, než zastavila na maloměřickém nádraží. Echo jim dávala dispečerka, která věděla, odkud kam cisterna jede.

Jakmile se posunovači dozvěděli, že cílem jízdy je stanice, na které není například váha nebo měřidlo, okamžitě zorganizovali „sací“ akci. Cisterna pak přijela na nádraží, posunovači ji odpojili a pod rouškou noci ji ručně posunuli mimo ostrý zrak dozorčího. Poté odstranili plombu a začali odsávat naftu do připravených kanystrů.

„Za dvě hodiny dokázali odsát i pět tisíc litrů nafty. Vytvořili řetěz i z brigádníků, kteří jim pomáhali nosit nádoby do bunkru a pak do nákladního auta. Kryt byl nedaleko kolejí,“ přiblížil celkem namáhavou „zlodějnu“ detektiv Petr Michalík. Nádoby měly podle něj nejrůznější obsah. „Naftu odnášeli v osmdesátilitrových sudech i v pětilitrových kanystrech od stolního oleje,“ upřesnil Michalík.

Důležitou roli v případu hrála i firma Paramo Pardubice. Její manažeři totiž zjistili, že se jim ztrácí nafta. Z vagonů, které dlouho stojí právě na maloměřickém nádraží. Policisté začali sbírat informace, ale lidé z okolí stanice měli strach mluvit. „Pachatelé byli docela otrlí. Svědčí o tom i skutečnost, že dokázali pozorným lidem bydlícím nedaleko nádraží vyhrožovat. Hrozili jim dokonce likvidací,“ upozornil brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Účinná kontrola?
Vedení Českých drah se dušuje, že jde o ojedinělý případ. Jejich kontrolní mechanismy jsou prý „účinné“ a selhání zaměstnanců jsou ojedinělá. „Samozřejmě nás netěší, když jsou naši pracovníci zapleteni do případů rozkrádání. Počet krádeží zboží přepravovaného po železnici ovšem postupně ubývá,“ ujistil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Podle něj evidovali železničáři před dvěma lety sedmadvacet případů krádeží, loni jich bylo už jen čtrnáct.

Pět hlavních členů početného gangu je nyní ve vazbě. Podle informací blízkých vyšetřování případu může k pětici přibýt dalších sedm lidí, kteří se do krádeží nafty namočili.