Trochu „perníčku“ pro děti, několik gramů bílého prášku zase do vězení. Taková byla podle žaloby pětiletá „živnost“ devětadvacetileté Martiny Konečné ze Šlapanic na Brněnsku. Za drogovou minulost v pondělí opět usedla na lavici obžalovaných před brněnským krajským soudem. Dnes by si zřejmě mohla vyslechnout rozsudek.

„Konečná se výrobě a distribuci drog věnovala minimálně pět let. Pervitin, který si vyráběla doma, prodávala za různé částky, ale měnila ho i za filmy na DVD, jídlo, kosmetiku, dárky a podobně,“ řekla státní zástupkyně Eva Žďárská. Na seznamu pravidelných odběratelů nechyběly podle žaloby ani děti, které ještě neměly ani občanský průkaz.

„Těm aplikovala drogu rovnou do žil. Místo peněz si od nich za pervitin nechala dělat různé protislužby. Například jí děti chodily nakupovat nebo jí nosily jídlo,“ doplnila Žďárská. Pervitin z Dlouhé ulice ve Šlapanicích na Brněnsku, kde Konečná bydlela u své matky a babičky, putoval dokonce do věznice v Pardubicích.

O drogu si do města perníku zažádal přítel Konečné Jaromír Šlezinger, který si v žaláři odpykával trest za výrobu a distribuci omamných látek. Ze spisu vyplývá, že se Šlezinger ve vězení zadlužil. Prý neměl štěstí a prohrál v kartách. Konečná mu podle žaloby nejméně třikrát poslala pervitin, který ukryla do lihových fixů. Z těch vyndala náplň a po okraj naplnila bílým práškem vlastní výroby.