V kriminalistické praxi jsou známé případy takových loupežných vražd, na kterých se podílí více příslušníků jedné rodiny. Za zcela výjimečný případ lze považovat účast otce, syna a matky na čtyřnásobné vraždě, jejímiž oběťmi se staly dva manželské páry. Od tragické události, která se odehrála na silnici mezi Křtinami a Jedovnicemi na Blanensku, uplyne rovných sto let.

Vpátek 5. července 1907 brzy ráno našel hajný Ambros u tehdy prašné silnice, asi dvacet minut chůze ze Křtin směrem do Nerovnic, převrácený povoz se zlomeným ojem a o kousek dále pasoucího se koně. „Když přišel blíže, spatřil těla čtyř lidí bez známek života. Jedna oběť byla přikrytá slámou,“ vypráví brněnský kriminalista Miloslav Jedlička příběh, ze kterého ještě po desítkách let tuhne vžilách krev.

Rozsekané oběti

Křtinští obyvatelé, kteří se na místo neštěstí seběhli, si zprvu mysleli, že se jedná o nehodu. „Místní lékař, doktor Liebiger, je ale vyvedl z omylu. Při zběžné prohlídce mrtvol konstatoval, že nejde o nehodu, ale lidi cestující na povoze někdo zavraždil. Jejich obličeje vrah rozsekal ostrým nástrojem, zřejmě sekerou,“ říká Jedlička.

Vyšetřovatelé společně smístními četníky později našli vblízkém poli sovsem stopy, které svědčily o tom, že vrahů bylo více. Nejméně dva. Komise také dospěla kzávěru, že se vrahové vpoli skrývali a čekali na svou kořist. Rozepnutý oděv, obrácené a prázdné kapsy zavražděných svědčily o tom, že je někdo po smrti prošacoval.

Oběti byly čtyři. „Jednalo se Josefa Němce a jeho manželku Amálii zOstrova u Macochy a manžele Hrazdírovy zKrasové. Vraceli se zBrna, kde na trhu prodávali máslo, ovoce a zeleninu,“ vyjmenoval kriminalista zavražděné.

Po mrtvých zůstalo osm sirotků. „Mému dědečkovi byly pouhé čtyři roky a vše poznal až zvyprávění,“ říká Petr Doležal. Pravnuk manželů Němcových. Podle něj měli vrazi dokonale promyšlený plán. Chtěli sice zaútočit jen na manžele Hrazdírovy, ale Němcovy měli tu smůlu, že povozem jeli vosudný den snimi. „V tu noc se rozhodli, že hrozný čin udělají za každou cenu,“ dodává Doležal.

Krev jako důkaz

Při rozplétání složitého případu se vyšetřovatelé sčetníky dostali na stopu problémové a výtržnické rodiny Vajckornů. A to ještě týž den, kdy hajný našel těla obětí děsivé vraždy. Při domovní prohlídce četníci našli na dvorku domku Vajckornů sekeru zaseknutou do špalku.

„Přestože se zdálo, že je pečlivě omytá, byly na ní stopy krve. Vdomku o jedné místnosti, kde žil dvaadvacetiletý Jan Vajckorn společně sotcem a negramotnou matkou, pak našli za svatým obrázkem přes sto třicet korun. Krev byla i na šatech Marie Vajckornové a klobouku jejího syna,“ popsal Jedlička ohledání místa činu.

Jak expertiza vídeňských znalců prokázala, všechny zajištěné stopy krve byly lidského původu. Protože však vté době byla metoda určování krevních skupin neznámá, nemohli experti vyloučit nebo potvrdit skupinovou shodu skrví zavražděných.

Forenzní zkoumání biologických stop začalo detektivům sloužit až později. „Jedním z prvních milníků k významnějšímu zpracování biologických stop bylo až využití poznatků imunologie doktorem Paulem Ulenhutem, jehož jednoduchý test rozlišující lidskou bílkovinu od bílkoviny zvířecí se používá dodnes,“ říká Milan Laupy zKriminalistického ústavu Praha.

Třídenní soud

Vyšetřovací komisi a četnictvu se podařilo zjistit celkem šestnáct svědků, kteří potvrdili výskyt rodiny Vajckornů vnoci vbezprostřední blízkosti místa činu. Otec i matka ale účast na vraždách popřeli. Pod tíhou důkazů se přiznal pouze mladý Vajckorn. „Zvyšetřování vyplynulo, že rodina měla vOstrově obchod, který zkrachoval. Příčinu krachu viděli Vajckorni vkonkurenčním obchodě Josefa Němce, a proto ho nenáviděli. Několikrát mu dokonce vyhrožovali smrtí,“ přibližuje kriminalista jeden zmotivů.

Soud začal projednávat kauzu vlistopadu 1907 a líčení trvalo jen tři dny. Obžaloba předložila spis, který měl bezmála sedmnáct set stran. Trestní senát vynesl po třídenním jednání konečný verdikt – trest smrti provazem pro všechny obžalované. Na šibenici ale ani jeden zrodiny Vajckornů nešel. Zemřeli ve vězení přirozenou smrtí.