S mírnou nadsázkou by se dalo říci, že koronavirus vyhnal myslivce do lesů. V období od loňského dubna do letošního března ulovili nejvíce jelenů, daňků a muflonů za posledních minimálně osmnáct let, vyplývá z podrobných dat Českého statistického úřadu.

Přesto si myslivci loňský rok nijak zvlášť nepochvalují.

„Drtivý byl ekonomický dopad koronaviru. Řada uživatelů honiteb přišla o většinu svých hlavních příjmů – ze společných lovů, kulturních akcí i prodeje zvěřiny, jejíž cena dramaticky poklesla,“ řekl Deníku Vlastimil Waic, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty.

Co se týče lovu, myslivci v minulé sezoně zastřelili skoro třicet tisíc jelenů, laní a kolouchů, více než sto tisíc srnců, srnek a srnčat, přes dvě stě tisíc bažantů či tři sta tisíc kachen.

Divočáků bylo méně

Ve srovnání s předloňskem výrazně polevili v zabíjení divokých prasat. Spíše než jejich (ne)aktivitou je to ale dáno přirozeným cyklem přírody. Když je úrodný rok semen dubu a buku, který nastává zpravidla ob rok, rodí se více selat, bachyně jdou dvakrát ročně do říje. Loni k tomu ale nedošlo.

„Nejedná se tedy o záměrné polevení v lovu černé zvěře, ale o skutečnost, že prasat se v loňském roce tolik nenarodilo. V porovnání s ostatními lety sledovaného desetiletí je úlovek černé zvěře v roce 2020 průměrný,“ podotýká Waic.

Chov prasat. Ilustrační snímek
Vysoké náklady. Chovatelé prasat, skotu i drůbeže zvažují zavírání chovů

Letos v lovu divočáků myslivci už zřejmě opět přidali. Jedním z důvodů může být i fakt, že se blízko hranic objevují další případy afrického moru prasat.

„Jedním z klíčových preventivních opatření před zavlečením nákazy do republiky je snížení populace prasat divokých v rizikové oblasti severních Čech. Proto vybízíme myslivce k ještě vyššímu lovu,“ uvedl v říjnu ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Praktická ekologie“

Zejména mezi obyvateli měst nemají myslivci nadále dobré jméno. „V dnešní době je stále složitější části společnosti podstatu myslivosti vysvětlit,“ řekl už dříve Deníku Waic. Ta dle něj spočívá v tzv. praktické ekologii.

„V Česku žijeme v kulturní krajině, v níž člověk narušil přirozené procesy, které musí nahradit. Myslivci musejí stavy zvěře regulovat, péče se bez lovu neobejde. A myslivci jsou v tomto nenahraditelní,“ dodává Waic.