Když ji do své správy přebíral v roce 2012 Národní památkový ústav, byla věž, která je jediným pozůstatkem zaniklého Horního rožmberského hradu a do roku 1945 patřila rodu Buquoyů, v naprosto dezolátním stavu po desetiletích chátraní. Teď už je Jakobínka jako nová a konečně uvítala první hosty.

Věž je součástí prohlídkové trasy a volně přístupná není, stojí v areálu rekreačního zařízení České pošty. Kdo si na ni chce vyšlápnout, musí si koupit vstupenku a s průvodcem zamíří nitrem věže do výšky 30 m. „Točité dřevěné schodiště pochází z r. 1858, ramenná schodiště nad ním jsou mnohem starší, až ze 16. století,“ přiblížila kastelánka státního hradu Rožmberk Andrea Čekanová.

U srdce cestou na vrchol milovníky historie zahřejí třeba i přes tři sta let staré značky tesařů či plánek hry mlýnek, kde si nejspíš volnou chvíli krátili strážní, vytesané v části původní podlahy v horní části věže.

„Při opravách jsme využívali tradiční historické postupy jako při původní stavbě věže. Bylo použito dřevěné štenýřové lešení stoupající po šroubovici až na vrchol věže a gotický šlapací jeřáb,“ přiblížil Jaroslav Svěrek, architekt a specialista obnovy památek z ateliéru Masák & Partner, který za projektem rekonstrukce stojí

„Jakobínka byla evidovaná v seznamu nejohroženějších památek. Nejvíce poškozená byla její kuželová, z cihel zděná helmice, takzvaná přečnělková klenba, které hrozilo zřícení,“ doplnil ředitel českobudějovické správy NPÚ Petr Pavelec, který se podílel i na plánech oprav.

Rekonstrukce sloužila zároveň i jako vzdělávací ukázka. V průběhu oprav se návštěvníci mohli na věž podívat a poslechnout si výklad o středověkých stavebních metodách. „Byl to stavebně-historický experiment, jehož cílem byl i výzkum a ověřování historických stavebních a řemeslných postupů a dovedností. Současně měl projekt edukační rozměr pro žáky základních a středních škol,“ dodal Petr Pavelec. Zajímavosti z obnovy i model věže v lešení přibližuje výstava pod její střechou.