Diecézní charitu Brno požádala o pomoc organizace Shingala Azad s tím, že Iráčané potřebují lékařskou péči. „Za tři roky jsme společně postavili kliniku v Sinjaru a Sherfadeenu. Teď v listopadu jsme obě předali, větší sinjarskou iráckému ministerstvu zdravotnictví a tu menší v Sherfadeenu místnímu lékaři Shamovi. Opět jsem se přesvědčil, že tyto projekty mají smysl. Pomáhat lidem v místě, aby nemuseli odcházet do jiných zemí,“ sděluje ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.

V sinjarské klinice jsou zubní ambulance, gynekologická ambulance, operační sálek, praktická a pediatrická medicína, lékárna a laboratoř. V sherfadeenské klinice je kromě praktické a pediatrické medicíny i možnost menších operačních zákroků. Přijížděli jsme pomáhat přímo do Iráku a na dálku jsme s místními byli v kontaktu téměř denně. Koordinovali jsme stavbu nemocnic a konzultovali s lékaři karty pacientů, abychom porozuměli jejich medicíně. A musím uznat, že v obou klinikách je skvělý profesionální tým – před příchodem Islámského státu totiž místní lidé měli výborné vzdělání.  Penězi přispěla i partnerská organizace Shingala Azad.

Obě kliniky stály přes třináct milionů korun, necelými dvanácti miliony na ni přispělo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, přes 1,5 milionů korun přispěli dárci brněnské Charity a další peníze přidala Shingala Azad.

Sinjar ve válce a v souvislostech

Sinjar  město přibližně o velikosti Olomouce, býval kulturně a etnicky velmi rozmanitý – vedle sebe tu bez větších problémů žili Arabové, Kurdové, jezídi a křesťané. V průběhu roku 2014 však téměř dvě třetiny oblasti obsadili vojáci tzv. Islámského státu. Město bylo zcela zničeno, o život zde přišlo přes 3 200 mužů, žen i dětí a více než 6 300 žen, dětí a mladých dívek bylo uneseno do otroctví. Z oblasti uprchlo asi 200 000 obyvatel, z nichž čtvrtina našla útočiště v uprchlickém táboře v horách vzdálených 50 kilometrů od Sinjaru. Skutečnost, že tu došlo k jedné z největších genocid jezídů v 21. století, prakticky zapadla.

Od listopadu 2015 až do poloviny roku 2017 byl region postupně osvobozovaný a v srpnu 2017 se sem začali ve velké míře vracet původní obyvatelé. Jejich složitou situaci završila změna správy oblasti, kdy ihned po kurdském referendu o nezávislosti 25. září 2017 původní kurdské milice Pešmerga nahradila irácká armáda (milice Hashd-al-Shaabi), finančně podporovaná Irákem. Ta celou oblast neprodyšně uzavřela, takže se do ní kromě místních obyvatel téměř nikdo nedostal, což značně omezilo možnosti pomoci regionu, který si v nedávné době tolik vytrpěl. Nyní se situace zlepšuje.

Filip Habrman

vedoucí humanitárního střediska Diecézní charity Brno