Bylo to další z nezapomenutelných rán na Babím lomu.

Dnes a nebo letos už asi nikdy. Předpověď slibovala slušnou šanci na to, že nedělní ráno nahoře na Babecu bude stát za to. Kuřim se do husté mlhy ponořila již v osm večer a já se trošku bál, aby to do rána nevylezlo výš. Ale naštěstí stejný pohled z okna na mlhou zahalenou Kuřim se mi naskytl i před pátou hodinou ráno, a tak s jsem se s velkou radostí nasoukal do připraveného oblečení, na záda hodil fotobágl a vyrazil.

Nahoře jsem byl půl druhé hodiny před východem sluníčka, ale nad mlhou bylo příjemně teplo a stále bylo nač koukat, protože exploze barev tentokrát začala už dlouho před vyhoupnutím sluníčka nad obzor. Byla to prostě opět paráda okořeněná navíc vrcholnými barvami podzimu.

Hynek Vermouzek