Mandloňové sady pravidelně vítají jaro prvními kvítky a lákají na procházku spojenou s výšlapem na rozhlednu. Dříve se však mandloňové sady v Hustopečích spíše než s turisty spojovaly s cukráři. Po válce se do republiky dováželo tři sta vagónů plodů mandlí ročně. Socialistické Československo však mělo být ve výrobě mandlí soběstačné.

Mandloňový sad v době Slavností mandloní a vína v Hustopečích na Břeclavsku.
Mandle velely Hustopečím. Poznáte se na fotkách mezi tisíci?

Začátky byly ovšem dost krušné. Nikdo nevěděl, jak mandle pěstovat, ani sklízet. První výsadby byly nešlechtěné semenáče, tak jak se posbíraly semena. Po první úrodě nikdo nevěděl, co s ní. Všechno se museli místní sadaři postupně naučit. Během let se hustopečské mandloně staly součástí provozoven Čokoládovny Zora Olomouc. Hustopečské mandle se tak objevovaly v nejrůznějších cukrovinkách. První velká sklizeň byla v roce 1967, a jakmile dorostly šlechtěné mandloně, kterých tady bylo asi sedmnáct tisíc, sklízelo se v sadech kolem šedesáti metráků čistých jader. Využít se však kromě jader, daly i skořepiny. Například na topení díky velké výhřevnosti, nebo v dopravním průmyslu.

U Šakvic pučí květy na prvních mandloních.
Růžová krása. O krok blíž k jaru. Pod Pálavou už rozkvétají první mandloně

Postupně ovšem začaly mandloňové sady ustupovat meruňkám a také se změnily ekonomické podmínky. O úrodu ze sadů neměl nikdo zájem, až zůstaly zcela nevyužívané a neudržované. Nakonec zde zbyly jen dva sady o rozloze čtyři hektary. Po změně majitelů hrozilo, že i tyto sady úplně zaniknou. Záchrana přišla za pět minut dvanáct z hustopečské radnice, která se postarala o záchranu této středoevropské rarity. Z původních padesáti tisíců stromu zbyla poslední tisícovka. Od roku 2015 se každý rok vysazuje okolo stovky nových stromků.

Zdroj: slavnosti-mandloni.cz

Soutěž jedlíků v pojídání bábovek na jarních slavnostech v Hustopečích 2022
Další vítězství. Maxijedlík na Slavnostech mandloní spořádal bábovky z mandlí