Profesor Robert Mikulík z Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně apeluje hlavně na to, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. Zdravotníci na takové pacienty nejsou adekvátně připravení, a nemohou tedy včas poskytnout tu nejlepší péči.

„Pokud se pacient dopravuje po vlastní ose, může se stát i to, že dojede do nemocnice bez iktového centra. Naopak, když vytočí 155, záchranáři budou sami kontaktovat lékaře, který se o pacienta v nemocnici postará,” říká profesor Mikulík.

Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena do 4,5 hodiny od vzniku příznaků.

„Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se totiž pacient dostane do nemocnice, tím má vyšší šanci na vyléčení. Proto je potřeba, aby pacient nebo jeho okolí mrtvici dokázali poznat a co nejdříve zavolat 155. Záchranná služba by se pak na místě měla objevit do 20 minut a vše potřebné zajistit," vysvětluje dále profesor.

Paní Elišku připravila mrtvice o první roky se synem

Neméně důležité je včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká.

Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Místo, kde paní Eliška měla nádor, bylo více prokrvené. Tam vzniká patologické větvení cév a při porodu, tedy při zvýšeném tlaku, céva praskla,” popisuje Valíková okolnosti vzniku mozkové mrtvice.

„Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky. A to i za cenu toho, že kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála. Elišky pokroky můžete sledovat na webu www.proelisku.cz

Následky mohou být minimální nebo žádné

Pokud pacient na rehabilitaci přijde na doporučení lékaře, terapie je hrazena pojišťovnou. Je však malého rozsahu, většinou 50 minut jednou týdně s celkovým počtem 10 - 15 terapií, což pro úspěšnost léčby nebývá dostačující. Proto se doporučuje využít terapeutické programy určené pro neurologické pacienty, které jsou intenzivnější. Tyto terapie jsou až tříhodinové a probíhají každý den. „Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” upozorňuje Valíková veřejnost. Mezi příznaky mozkové mrtvice patří pokles ústního koutku nebo očního víčka, neschopnost udržet paže ve stejné výšce nebo potíže s řečí či porozuměním. V rámci prevence doporučuje vyvarovat se kouření a pití alkoholu a dodržovat zásady zdravého životního stylu.

Pečující člověk by měl dbát na vlastní odpočinek

Pokud se cévní mozková příhoda vyskytla u vašich blízkých, důležitá je hlavně psychická opora, protože nejde jen o pohybový hendikep, ale ve všech důsledcích také o sociální.

„Člověk je částečně vyloučen z běžného života, nemůže vykonávat to co předtím, mohou se objevit psychické problémy. Zásadní je komunikace - někomu může vyhovovat přístup dopomáhání při činnostech, někdo jiný zase ocení možnost dosáhnout cíle sám. Pokud pečujete o osobu po mozkové mrtvici, je důležité neopomíjet sama sebe. Nepečovat o člověka 24 hodin denně, ale udělat si volný čas na svůj odpočinek,” vzkazuje Valíková z rehabilitačního centra Sarema.

Za mrtvicí stojí i covid

Profesor Mikulík závěrem upozorňuje na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění covidem-19 a vznikem cévní mozkové příhody.

„Během covidu může docházet k tomu, že covid způsobí mrtvici, ale pacienti chodí o něco méně do nemocnice. Během jara 2020 přišlo do nemocnice asi o 15 % méně pacientů s cévní mozkovou příhodou,” upozorňuje na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky.

VERONIKA NOVÁKOVÁ