Dvousetstránková kniha brněnských autorů, spisovatele a scénáristy Luďka Navary a zakladatele občanského sdružení Paměť Miroslava Kasáčka, s názvem Gottwaldovy oprátky (Host, Brno 2023) prezentuje nejen úžasný příběh Leopolda Doležala, ale také příběhy devíti dalších hrdinů, kteří za komunistické totality zcela zbytečně přišli o život. Patřil mezi ně například nezlomný bojovník Petr Křivka, ale také bývalí protinacističtí partyzáni Jaromír Vrba a bratři Daňkové. Na popravišti v ulici Cejl rovněž vyhasl život významného valašského podnikatele Jana Křižana.

Jména některých popravených jsou známá více, jiných zase méně, některá jsou téměř zapomenutá. Souhrnná publikace, která by je představila uceleně, doposud chyběla. Kniha, která je doplněna řadou dobových fotografií a archivními materiály, je tak zároveň splátkou jakéhosi dluhu vůči nim i mnoha dalším nespravedlivě odsouzeným v době zrůdné diktatury vnucené nám z vnějšku, ale udržované při životě tuzemskými zločinci, jakými byli Klement Gottwald či Antonín Zápotocký. K těmto prezidentům s krví na rukou je nutno připočíst rovněž různé komunistické fanatiky, a zároveň i pozdější oběti stalinského režimu Rudolfa Slánského, Bedřicha Reicina a také například brněnského krajského tajemníka KSČ Otto Šlinga.

Kniha Gottwaldovy oprátky navazuje na předešlé úspěšné tituly obou autorů, k nimž kromě jiných patří Mlynáři od Babic (Host, Brno 2008) či titul Na útěku, který vypráví neuvěřitelný příběh Josefa Brykse. Byl rovněž publikován brněnským vydavatelstvím Host (2014). Součástí života je vytěsňovat špatné zážitky a zkušenosti špatné, píše v úvodním slově ke knize Gottwaldovy oprátky historik Jan Kalous z Muzea paměti XX. století. Pokračuje pak: „Slýcháme dnes častěji, než jsme si asi dříve dokázali představit, že komunistický režim v Československu nebyl až tak špatný, a navíc se hezky staral o obyvatelstvo. Schopnost popírat stíny minulosti a devalvovat oběti statečných odbojářů dosahuje často zvláštního nevkusu. Proto je důležité, aby se historické události uváděly v patřičném dobovém a místním kontextu a formou, která i generaci, jež měla to štěstí, že socialistickou každodennost nezažila, srozumitelným způsobem představí režim v jeho ideologičnosti, surovosti a nezákonnosti.“ Těmito jasnými slovy renomovaný historik Kalous konstatuje, že konání odbojářů nelze vytrhávat z historického kontextu, jak se například děje s činy členů odbojové slupiny bratří Mašínů, kteří se vydali na strastiplnou a velmi riskantní cestu boje proti bezohledné diktatuře, která mučila, věznila a popravovala skutečné či domnělé odpůrce režimu, včetně svých vlastních soudruhů.

Na Václavském náměstí v Praze se v posledních měsících konají opakovaně za účasti stovek až několika tisíců lidí protestní shromáždění proti současné vládě Petra Fialy. Mezi účastníky se tradičně objevují vlajky dnes již naštěstí mimoparlamentní KSČM. Její představitelé plamennými slovy odsuzují údajnou bídu v naší zemi či dokonce nastupující totalitu.

Absurdní, když si připomeneme předlistopadový režim a zejména oběti z 50. let dvacátého století. Mezi popravenými z doby panování Gottwalda byl devatenáctiletý mladík, o mnoho let starší dělník, poslankyně, římskokatolický duchovní, příslušník Sboru národní bezpečnosti. Zástupci všech možných kategorií naší společnosti. Je zbytečné připomínat, že to byla skutečná totalita na rozdíl od té, před kterou farizejsky varují nynější pohrobci bolševického zločince Klementa Gottwalda.

Kristián Chalupa