Pojďme si přiblížit méně známá místa, a to trojmezí okresů, jež sdílí právě náš chrudimský. Je jich celkem šest: u Kněžic, Bumbalky, Ostrova, Boru u Skutče, Karlštejna a Košinova.

Dnes nás čeká poslední – nejjižnější – trojmezí u Košinova v nadmořské výšce 658 m. Až teprve napošesté se scházejí souřadnice 49° 41' 51" s. š. a 15° 53' 44" v. d. mezi okresy Chrudim, Žďár n/S a Havlíčkův Brod nad jakýmsi značeným kamenem u rozcestí vprostřed lesa. Najdete jej na severním svahu Suchého kopce (684 m. n m.), vedle jehož vrcholku spočívá od roku 1920 pomníček zákeřně zastřeleného hajného Jana Neumana (370 m jižně – už Žďár nad Sázavou.)

Dlíme na jihovýchodním konci Železných hor, ovšem zároveň v severozápadní části CHKO Žďárských vrchů. Proč ona prolínavost? Hranice dané chráněné krajinné oblasti neodpovídají vypůjčenému názvu pohoří, neboť už od roku 1970 se její zakladatelé snažili uchovat pro budoucnost z přírody vše i v okolí.

CHKO Železných hor vznikla až r. 1991 východně za dvacet let vedenou mezí, a ta proto neodpovídá svému pohoří. Navíc do ní ani nepatří celá severozápadní část, počítaje v to trojmezí u Podhořan (vězí až 1,4 km severně od oblasti), kde jsme byli ve druhém dílu. Naopak v pátém dílu se zámkem Karlštejnem celé území spadá do CHKO Žďárských vrchů, včetně nejvyššího vrcholku Železných hor U Oběšeného i města Hlinska. Samotné železnohorské pohoří zase sahá až k Toulovcovým Maštalím, pouhých 2,6 km jihozápadně od borského trojmezí – popsáno ve čtvrtém dílu.­

Zdejší šesté trojmezí je pro změnu nadosah světu, jako při třetím dílu u Ostrova s nejstarší dřevěnou studnou. Totiž na potoku Valčici (1,3 km severovýchodně) se třpytí hladina Malého Černého rybníka, kde v zimních obdobích nacvičovala jízdy rychlobruslařka Martina Sáblíková, donedávna nepřemožitelná závodnice na dlouhých tratích 3 a 5 km.

Rodačka z Nového Města na Moravě (1987), žijící ve Žďáru nad Sázavou, využívající jediného českého oválu ve Svratce, dosáhla věhlasu jak třemi zlaty na olympiádách v kanadském Vancouvru a ruském Soči, tak 21 zlaty na mistrovstvích světa. Poprvé r. 2007 v americkém Salt Lake City a naposledy vloni tamtéž. Pod vším skromně podepsán Malý Černý.

Pojmenování navozuje otázku s Velkým Černým. Kde ho hledat? V minulosti. Níže po proudu Valčice, jež vtéká do Hamerské přehrady na Chrudimce (3,4 km jižně), pod doposud zachovanou jeho hrází (2 km jižně) byste od 18. století do 70. let 19. století viděli Podčernovský mlýn a pilu. Po zrušení rybníka sloužil mlýn jako hájenka, než ji roku 1958 strhli pro zchátralost. Poté povstala nová budova jen k bydlení.

Zbývá už jen dodat poslední údaj, jak daleko je odtud ke kněžickému trojmezí, tedy na začátek našeho putování prvním dílem – 34 km severozápadně dolů, do nejmenší nadmořské výšky 252 m. Milí čtenáři, pokud vás zlákalo projít si těchto šest koutů Chrudimského okresu, neváhejte se s námi podělit o svá dobrodružství při jejich zdolávání.

Vlastimil Hloupý