Může za to Covid-19

Náhoda tomu chtěla, že jsem jednoho lednového dne na svých „home-offisových“ toulkách navštívil místo historického hraničníku v lese na Pasekách. Po loňské podzimní těžbě v okolí jsem kámen postrádal. Až nyní jsem šel blíže, abych zjistil, proč hraničník z dálky nevidím. Ležel na zemi, zasněžený a zlomený vejpůl. Informoval jsem starostu Lelekovic, který velmi ochotně nechal kámen odvézt a opravit. Já vyhledal fotografie z doby před poničením a začal se pídit proč tam ten kámen vlastně je? Kdo a kdy ho tam umístil? Proč je na něm vytesáno FL S.B. 299? Co ta šifra znamená? A nejsou v okolí další kousky? Jak jsem pátral, začal jsem postupně odhalovat dávno zapomenutá tajemství našich předků.

Obr. 1: Hraničník FL299, kterým to všechno začalo. Vlevo před poničením Lesy města Brna, vpravo po opravě realizované obcí Lelekovice.Obr. 1: Hraničník FL299, kterým to všechno začalo. Vlevo před poničením Lesy města Brna, vpravo po opravě realizované obcí Lelekovice.Zdroj: Martin PlšekObr. 1: Hraničník FL299, kterým to všechno začalo. Vlevo před poničením Lesy města Brna, vpravo po opravě realizované obcí Lelekovice.Obr. 1: Hraničník FL299, kterým to všechno začalo. Vlevo před poničením Lesy města Brna, vpravo po opravě realizované obcí Lelekovice.Zdroj: Martin Plšek

Vydal jsem se na sever. Hraničníky přede mnou rostly ze země jako houby po dešti. Byly číslované a některé s letopočtem 1824. Nálezy mě podněcovaly k dalšímu hledání. Brzy jsem pochopil, že mezníky kopírují obecní hranici obce Vranov u Brna. Postupoval jsem dále a dále. Nacházel další a další zapomenuté kousky. Některé v bezvadném stavu, některé zlomené a pohozené v lese. Čím méně přístupný terén, tím byly starší, zachovalejší, krásnější.

Obr. 2: Kámen označený FL272 na obecní hranici Lelekovice – Vranov u Jelínka.Obr. 2: Kámen označený FL272 na obecní hranici Lelekovice – Vranov u Jelínka.Zdroj: Martin Plšek

Zdolal jsem celou severní hranici Vranova až k silnici II/379 ve směru na Blansko. Tam stopy končí. Počátkem sedmdesátých let přervala bývalou historickou hranici stavba silnice. Původní cesta zmizela, Kateřinský potok změnil své koryto, obecní hranice dnes vede jinudy.

Nezanedbával jsem ani jižní část. Linie tam vede Babími doly až do Útěchova. Kameny jsou zde značně prořídlé. Jednak díky rekonstrukci cesty před desetiletími a také pro nízkou hloubku spodní vody. Blízký potok se často rozlévá a vytváří bahnitou nivu. Nacházel jsem mezníky jednoduchého provedení, v podobě nahrubo otesaného kamene, i historické kousky označené letopočtem 1837. Dvousetleté solitéry ležely pobořené v potoku pod vrstvou nánosu hlíny a mechu. Nad hladinu často vyčnívala jen malá část. Za ty měsíce již vycvičené oko odhalilo podezřelý předmět. Pomocí vojenské lopatky a jednoduchých strojů nalezených v okolí jsem kameny z potoka doslova vydoloval. Odměnou byl pohled na práci kameníků 1. poloviny 19. století.

Obr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Obr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Zdroj: Martin PlšekObr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Obr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Zdroj: Martin PlšekObr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Obr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Zdroj: Martin PlšekObr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Obr. 4: Některé kousky bylo třeba z potoka doslova vydolovat.Zdroj: Martin Plšek

Došel jsem do Útěchova. Ten byl v minulém století enklávou a spadal pod obec Vranov. I zde okolní lesy patřily Lichtenštejnům. Hranice pokračuje k jihu a čeká na svůj objev. Během dobrodružných výprav jsem narazil na několik unikátů. V lese na malém prostoru hned tři kameny v těsném sousedství a historií téměř netknuté. Hraničníky s letopočtem 1763. Dva kousky s vyobrazenou Lichtenštejnskou korunkou datované rokem 1739 a označené iniciály tehdejšího panovníka. Pět úseků, kde jsou kameny k vidění ještě po obou stranách cest a potoků.

Pojďme dát nálezy do historických souvislostí

Severovýchodně od Brna mezi Vranovem a Křtinami se v minulosti nacházely hluboké lesy. Ve středověku jako součást Novohradských statků. V roce 1637 Maxmilián z Lichtenštejna majetek dědí po své choti Kateřině z Boskovic (včetně Bučovic a Pozořic). Pozemky následně přecházejí pod správu Pozořického panství jako součástí rozsáhlých držav Lichtenštejnů na Moravě.

Jak známo z jižní Moravy, Lichtenštejnové byli skvělí hospodáři, vizionáři a pečovatelé o přírodu. Uměli skvěle propojit ekonomické potřeby svého majetku s potřebami lidskými – kulturními. A tak i zde, v okolí Vranova, vzniká na přelomu 18. a 19. století unikátní dílo – Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál. Práce zahájil Alois I. Josef, kníže z Lichtenštejnu (1759–1805). Po jeho smrti v díle pokračoval jeho bratr Jan I. (1760–1836).

Obr. 5: Vlevo HP36 v blízkosti staletého buku, vpravo FL58 se skrytými symboly ICFVL 1739.Obr. 5: Vpravo HP36 v blízkosti staletého buku, vlevo FL58 se skrytými symboly ICFVL 1739.Zdroj: Martin PlšekObr. 5: Vlevo HP36 v blízkosti staletého buku, vpravo FL58 se skrytými symboly ICFVL 1739.Obr. 5: Vpravo HP36 v blízkosti staletého buku, vlevo FL58 se skrytými symboly ICFVL 1739.Zdroj: Martin Plšek

O nadstandardním vztahu Lichtenštejnů k Vranovu svědčí skutečnost, že tito osvícení pánové, kteří po staletí spoluutvářeli evropské dějiny, v klidu odpočívají právě ve Vranově u Brna. Tato skutečnost dělá z Vranova výjimečné, leč stále nedoceněné místo.

Dnes jsou pozemky vesměs ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně, která na nich hospodaří prostřednictvím Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Na základě pozemkové reformy z roku 1919 přešla zemědělská a lesní půda nad 150 ha na stát. Šlechta, která po staletí vlastnila rozsáhlé majetky na území Čech a Moravy, o ně náhle přichází. Novým nástupcem hospodaření v této lokalitě je od roku 1923 právě ŠLP Křtiny. Pro úplnost dodejme, že dnešními sousedy dotčeného území je převážně město Brno (hospodářem Lesy města Brna) a v severní části Lesy ČR.

Budování hraniční linie

Lichtenštejni si své panství obehnali hraničními kameny. Na základě nálezů v terénu, to bylo v letech 1739 a 1763, tedy dlouho před Josefínskými reformami. Jen pro zajímavost, rok 1763 bývá vztahován k 1. vojenskému mapování území rakouského císařství (bez podrobného měření).

S budováním triangulační sítě na Moravě došlo v roce 1824 a letech následných k přebudování severní hraniční linie novými hraničníky. Impulzem mohly být potřeby II. vojenského mapování i přesnější zaměřování pozemků v krajině pro účely právě vznikajícího císařského stabilního katastru (historický předchůdce dnešního katastru nemovitostí). Jižní úsek hranice byl dle údajů na kamenech kompletován v roce 1837.

Na dochovaných katastrálních mapách Vranova z roku 1826 jsou severní hraničníky umístěny v lomových bodech hranice a nesou označení SB HP 1763. Stejně tak v katastrální evidenci z roku 1893. Zajímavostí může být, že na mapách ze stejného období, ale z pohledu okolních obcí, jsou označeny SB HP 1824. 

Obr. 6: Dobové mapy s vyobrazením části obecní hranice Lelekovice – Vranov [zdroj: mza.cz].Obr. 6: Dobové mapy s vyobrazením části obecní hranice Lelekovice – Vranov [zdroj: mza.cz].Zdroj: Martin PlšekObr. 6: Dobové mapy s vyobrazením části obecní hranice Lelekovice – Vranov [zdroj: mza.cz].Obr. 6: Dobové mapy s vyobrazením části obecní hranice Lelekovice – Vranov [zdroj: mza.cz].Zdroj: Martin Plšek

Nalezené mezníky tedy od sebe oddělovaly jednotlivá feudálních panství. Takto vytvořená linie se stala podkladem pro vznik katastrálních území, jaká známe nyní. V podstatě, jak to tehdy pánové vytyčili, tak to zůstalo dodnes.

Vranovsko-křtinský areál představuje bývalé Pozořické panství (Herrschaft Pozoritz) knížectví Lichtenštejnského (Fürstentum Liechtenstein). Severní hranice sousedila s Panstvím kuřimským (Herrschaft Gurein), které toho času spadalo pod město Brno (Stadt Brünn). Jižním sousedem bylo Staré Brno (Herrschaft Alt Brünn ).

Označení na kamenech

Podél hranice se lze setkat s následujícími symboly: 

  • S.B. - Stadt Brünn (město Brno) 
  • HG - Herrschaft Gurein (Panství kuřimské)
  • FL - Fürstentum Liechtenstein (Knížectví lichtenštejnské)
  • HP - Herrschaft Pozoritz (Panství pozořické)
  • HAB - Herrschaft Alt Brünn (Panství Staré Brno)

Kameny jsou z vranovské strany hranice číslované. V severní části mají zpravidla vytesané znaky FL SB HG a někde i letopočet 1824. V jižní části pak symboly FL HAB a letopočet 1837. V místech, kde hranice procházela středem cesty nebo potoka, byly patníky v páru po obou stranách (změřená vzdálenost cca 4,1m). Protilehlý kus nese povětšinou označení HP SB 1824 (sever), popř. HP HAB 1837 (jih) a je nečíslovaný.

Numerické údaje jsou dvojího druhu. Symbol FL následovaný samostatným číslem a údaj ve tvaru VI<číslo>. Podle zápisu písmen a číslic se lze domnívat, že záznamy na tom samém kameni nepocházejí z jedné epochy.

Obr. 7: Číslování na kamenech je dvojího druhu (zde VI62).Obr. 7: Číslování na kamenech je dvojího druhu (zde VI62).Zdroj: Martin Plšek

Do roku 1824 nebyly zřejmě hraničníky číslované vůbec. V roce 1824 a 1837 přichází úřední údaj ve tvaru VI <číslo>. Toto číslování je však podél hranice neúplné. Nachází se pouze na historických kamenech a roste oběma směry od trojmezí katastrů Lelekovice-Vranov-Jehnice.

Obr. 8: Modernější provedení hraničního kamene FL377 v Babích dolech.Obr. 8: Modernější provedení hraničního kamene FL377 v Babích dolech.Zdroj: Martin Plšek

Ucelenou řadu číslování nabízí FL značení. Je použito i na moderních kamenech v Babích dolech. Z dochovaných archivních map lze usuzovat, že přečíslování Lichtenštejnů na formát FL<číslo> pochází až z počátku 20. století. Patník číslo 1 se zřejmě nacházel při ústí Kateřinského potoka (Šebrovky) do řeky Svitavy. Oblast soutoku je dnes však značně pozměněna. Mezník 390 byl nalezen v potoku pod Útěchovem. Následuje kámen FL173 s vytesaným symbolem ČSR. Jako by práci přerušila 1. světová válka, vznik nové republiky a následná ztráta práv k hospodaření nad vlastními pozemky.

Dvacáté století

Na mapě evidence nemovitostí Ústřední správy geodézie a kartografie z roku 1965 jsou hraničníky znázorněny téměř v kompletním stavu ve své severní i jižní části. Jsou označeny FL číslováním. Některé severní kousky jsou datované letopočtem 1824. V práci jsou zakresleny i blízké geodetické body v krajině, tzv. PPBP (podrobné polohové bodové pole) z roku 1944.

Podrobným mapováním hraničníků se zabývali pánové i dříve. Na mapě z roku 1913 je zdokumentovaná severní a jižní část hranice. Tužkou jsou zaznačené nalezené i chybějící kameny. Trojmezní hraničník FL24 u bývalé hájenky, dnes uprostřed zatáčky silnice II/379 ve směru na Blansko, a patník FL390 u Útěchova. Z jaké doby poznámky pocházejí, nevíme.

Obr. 9: a) Mapa z roku 1965 s úsekem obecní hranice Lelekovice – Vranov u Jelínka. b) Zakreslené hraničníky na podkladu mapy z roku 1913 u dnešní silnice II/379 [zdroj: mza.cz].Obr. 9: a) Mapa z roku 1965 s úsekem obecní hranice Lelekovice – Vranov u Jelínka. b) Zakreslené hraničníky na podkladu mapy z roku 1913 u dnešní silnice II/379 [zdroj: mza.cz].Zdroj: Martin PlšekObr. 9: a) Mapa z roku 1965 s úsekem obecní hranice Lelekovice – Vranov u Jelínka. b) Zakreslené hraničníky na podkladu mapy z roku 1913 u dnešní silnice II/379 [zdroj: mza.cz].Obr. 9: a) Mapa z roku 1965 s úsekem obecní hranice Lelekovice – Vranov u Jelínka. b) Zakreslené hraničníky na podkladu mapy z roku 1913 u dnešní silnice II/379 [zdroj: mza.cz].Zdroj: Martin Plšek

Výsledky pátrání

Dobrodružnými výpravami od ledna do června 2022 bylo na západní hranici Vranova nalezeno 117 hraničních kamenů z odhadnutého počtu 241 možných kusů. Na Lelekovické části hranice pak 20 kamenů z 56. Bylo objeveno 5 úseků, kde jsou hraničníky zachovalé po obou stranách cesty nebo potoka. Za raritní lze nazvat trojici velmi zachovalých kamenů v místě přechodu hraniční linie v cestu. No, nádhera :-). Nalezené patníky pocházejí z období 1739 – 1837 (1918) a lemují hranici v délce 9,3 km.

Obr. 10: Mapování hraničníků: zelený bod = nalezený hraničník, oranžový bod = poškozený kámen, červený bod = lomový bod hranice.Obr. 10: Mapování hraničníků: zelený bod = nalezený hraničník, oranžový bod = poškozený kámen, červený bod = lomový bod hranice.Zdroj: Martin Plšek

Je zřejmé, že od roku 1965 došlo k výraznému úbytku mezníků podél celé hraniční linie. Ptejme se proč? Necitlivá lesní těžba v posledních letech, kdy těžké stroje devastují nejen cesty, ale i samotný les? Rozšiřování cest? Kam se kameny poděly?

Obr. 11: Ojedinělé místo, kde jsou hraničníky ještě po obou stranách cesty.Obr. 11: Ojedinělé místo, kde jsou hraničníky ještě po obou stranách cesty.Zdroj: Martin Plšek

Mezníky s vytesaným letopočtem: 

  • 2x 1739 s Lichtenštejnskou korunkou a znaky ICFVL (Iohann Carl Fürst von Liechtenstein)
  • 3x 1763
  • 27x 1824
  • 9x 1837

Ochrana a obnova

Za posledních 50 let zmizelo >50 % hraničních kamenů. Úcta současníků k minulosti je často velmi malá. Příkladem může být příběh zničeného mezníku FL299 při těžbě lesa na podzim 2021. Dotyční vědí, že způsobili škodu, ale neudělají nic. Čekají, že si toho nikdo nevšimne a problém se vyřeší sám, plynutím času.

Vztah k hodnotám často pramení z obecné neznalosti. Tento příspěvek si proto klade za cíl obeznámit potencionální návštěvníky vranovských lesů s objekty, na které mohou při svých procházkách narazit.

Položme si základní otázku: „Chceme hraničníky chránit? Nebo ničit?“. Pokud se shodneme na potřebě zachovat dědictví předků i pro příští generace, je řešení poměrně jednoduché:

1. Zmapování hraničníků, tj. vytvoření uceleného díla mapujícího historickou hranici Vranovsko-křtinského areálu.

2. Nastavení procesů každodenní práce lesních hospodářů:

  • O kamenech víme a ty chráníme.
  • Při poškození sjednáme nápravu.
  • Pokud kámen překáží, např. v budování nové cesty, zvolíme větší vzdálenost od osy cesty.
  • Pamatujeme, že se jedná o hraniční kámen, tedy mezník lomového bodu hranice. 
  • Respektujeme historickou hodnotu.

3. Nalezení chybějících kusů:

  • Kam byly, nebo stále jsou kameny sváženy, pokud brání lesnímu hospodářství?
  • Bohužel, často jsou k vidění v blízkých soukromých zahradách. Lidé jsou holt různí. Přitom hraničník má svoji hodnotu pouze tam, kde byl umístěn. Navíc, výroba nového krásného kamene je levnější než běžný náhrobek. Ten zašlý, mechový, věkem zchátralý nechejme, prosím, tam, kde je.

4. Obnova hraničníků:

  • Oprava poškozených mezníků zkušeným kameníkem.
  • Znovu usazení vyvalených a nestabilních kusů. Nejlépe na místo samé, neboť kameny byly v lese dříve než Křovákovo S-JTSK (souřadný systém používaný v Česku k zaměřování pozemků). Pokud není zřejmé původní umístění, zaměří geodet.
  • Namísto chybějících vyrobit nové a nevšední (však hraničník nemusí vypadat jako „kostka“). Součástí obnovy může být vybudování naučné stezky, nazvané třeba: „Po stopách Lichtenštejnského panství“. Citlivé QR kódy mohou návštěvníka v krajině nasměrovat a poskytnout cenné historické souvislosti. Vše online s použitím chytrého telefonu.

Závěr

Soubor hraničních kamenů bývalých Pánů v okolí Vranova u Brna je unikátním dědictvím našich předků. Je výjimečný svojí délkou (téměř 10 km), počtem nalezených kusů (117) i stářím (1739 – 1837). Zaslouží si naši ochranu.

Bylo by krásné obnovit původní hranici Vranovsko-křtinského areálu – bývalého Lichtenštejnského panství. Patník v každém lomovém bodu hranice, po obou stranách cest a potoků. Poškozené, vyvalené a nestabilní kameny opravit. Ztracené nalézt, popř. vyrobit nové a nevšední. Okolní krajina získá turistickou přitažlivost. Obce ležící uvnitř pomyslného kruhu atraktivitu a výjimečnost.

Současným hospodářům se nabízí mimořádná příležitost ukázat, že lze skloubit každodenní lesní práci s citlivou péčí o krajinu a s respektováním díla našich předků. Vždyť hraničníky jsou němými svědky společné historie i pomíjivosti času. Svědectvím života dávno minulého, které by nemělo být zapomenuto, a o které bychom měli pečovat s péčí řádného hospodáře.

Vydejte se po stopách Lichtenštejnského panství i Vy!

https://plsek.eu/liechtenstein.html

Martin Plšek