Je mnoho důvodů proč si nádherný a rozlehlý blenheimský park projít. Začněme ale na místě té snoubenecké chvilky. Když se člověk podívá kolem má dojem, že si je v srpnu 1908 tehdy čtyřiatřicetiletý poslanec a vládní činitel pečlivě vybrat. Ostatně neopomněl se později jak se patří pochválit „Zde jsem přijal a provedl dvě svá důležitá rozhodnutí. Narodit se a oženit se. Mohu říci, že s oběma a jejich výsledkem jsem vcelku spokojen,“ napsal později Churchill.

Až se jednou do Blenheimu vydáte, najděte si Dianin chrámek a podívejte se kolem sebe. Mezi pěstěnými trávníku ve stínu stromů s rozmyslem vysázenými zahradním architektem Capability Brownem běží dvě kamínky vysypané zahradní cesty a sbíhají se v jednu. Když se rozhlédnete, vidíte na jedné straně jezírko, na druhé romantickou zahradní stavbu, právě ten takzvaný Dianin chrám, kde po čtyřleté známosti při jednom letním společenském odpoledni Winston požádal Clementine o ruku. Můžeme se jen domýšlet, jak to tehdy přesně bylo, ale jedno si můžeme třeba představovat. Mladý pár se omluví z věčného proudu společenských konversací, vyjde do parku a Churchill vede svou nastávající dobře známými cestičkami zahrad rodného zámku až k chrámku. Když Clementine řekne ano, ukáže jí, že se tu dvě cesty sběhly v jednu a poté jí pak vede dál kolem šumícího vodopádu do tiché růžové zahrady.

Abyste si palác Blenheim (mimochodem jediné anglické panské sídlo mimo královských a duchovenských, které má v názvu palác) a jeho park s chutí prošli, nemusíte být duše romantická a nutně ani fanoušek anglických dějin sedmnáctého a osmnáctého století. Sluší se ale říct, že ho založil první vévoda Marlboroug John Churchill, respektive panství a nový palác měly být odměnou za válečné úspěchy na kontinentu, což se nakonec úplně nepodařilo, stejně jako se nedařilo architektovi paláce Johnu Vanburghovi najít společnou řeč zejména s vévodkyní Sarah, která na stavbu dohlížela po smrti svého manžela. Složitý a plný zvratů byl i příběh samotného Johna Churchilla, stačí jen naznačit, že když Winston Churchill sepsal důležitý životopis svého slovutného předka, potřeboval na jeho vylíčení čtyři objemné svazky.

Až se budete procházet blenheimským parkem, nenechte se zmýlit tím, co vidíte. První, a do počátku dvacátého století nejslavnější z Churchillů, první vévoda Marlboroug John Churchill si nevybral obzvláště malebný kousek krajiny s říčkou, vodopádem a jezerem. Prakticky všechno, co vidíte je dílo legendárního krajinářského architekta Capability Browna. Ačkoliv se anglický park tváří mnohem přírodněji a přirozeněji než formální francouzská zahrada, bývá celý vyprojektovaný a vymyšlený, aby přestavoval přesně takovou krajinu, jaká se architektovi a pánovi zámku líbí. Alespoň na Blenheimu to rozhodně Brown vymyslel dobře a skoro určitě se vám krajina, jak by měla vypadat, bude líbit.