Znal jsem celou rodinu Högerovu. Karlův rodný dům, takzvaný Peržák, na Mojmírově náměstí v Brně-Králově Poli, sousedil s domem U Hausrů, kde jsem se narodil. Ač mezi námi byl věkový rozdíl devatenácti let, bylo mi dopřáno těšit se z jeho upřímného přátelství, kterého jsem si vždy vážil s velkou úctou a nesmírným obdivem.

Poznal jsem také paní Evu, Karlovu vzácnou ženu, která celý svůj život zasvětila svému ideálu. Neúnavně, s bezpříkladnou obětavostí, střežila odkaz svého jedinečného Káji, jak jej něžně nazývala.

Usilovně jsem pátral po Mistrových příbuzných, leč bezvýsledně. A tak jen my dva, paní Eva a já, jsme se 14. září 2013 účastnili důstojného obřadu, kdy byla pietně uložena urna Karla Högera na Slavíně mezi ty naše Velké a Nesmrtelné kam dávno již patřil.

Hluboce se skláním před jejich světlou památkou.

MILAN KOCOUREK