„Za mě osobně převažují zápory - na jaře to byla nedostupnost techniky pro všechny, děti, zcela proto chyběl osobní výklad učitele. Pro mě nastaly i zdravotní komplikace - velmi se mi zhoršil zrak, protože jsem u počítače jsem trávila i deset hodin denně, problémy se zády, tenisový loket. Ale ze všeho nejvíc mi chybí přímý kontakt s dětmi,“ popsala Zuzana Králiková ze Základní školy Žižkov Kutná Hora.

Je ale ráda, že se díky distanční výuce zdokonalila v práci s technikou - tvoření videoprezentací, práce s classrooomem, padletem či jambordem jsou pro ni nyní denním chlebem „Velice si cením podpory od vedení školy, které nám zajistilo techniku a především našeho IT pracovníka Tomáše Švece, který mi pomohl s připojením dětí přes google meet. V současné situaci vedení naší školy poskytuje pravidelné školení pro online výuku a pomáhá se vším, co je potřeba,“ dodala učitelka.

Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler.
Politici nemají zázračné řešení, pojďme raději převzít svůj díl odpovědnosti

O tom, že současná situace je hlavně o učení se nových věcí, ví své i učitelka Daniela Skopalová ze Základní školy Suchdol. „Všichni se učíme věci, které jsme dosud nepoznali. Bojujeme sami se sebou, protože ze všech stran slyšíme, že v době karantény je třeba dodržovat režim. Učíme se komunikovat a řešit problémy. Vždycky mě potěší, když mi samo dítě napíše, s čím má problém, kde nám to drhne, k čemu je třeba se vrátit, případně, že něco nezvládá. To je cenná zkušenost pro nás oba,“ uvedla.

Podle ní oproti jaru nastala jedna příjemná změna: škola dostala nové notebooky. „ S těmi starými jsou nesrovnatelné. Aplikace pro online výuku funguje, známe přístupové údaje. Jsme připravení jak nejlépe to lze,“ uzavřela Daniela Skopalová.

Asistentka pedagoga Základní školy Kamenná stezka Věra Krulišová zase vnímá, že distanční výuka učitelům zabere více času než ta prezenční. „Distanční výuka zabírá více času, než přípravy na běžné hodiny ve škole. Je to obrovský nápor na všechny zúčastněné – děti, učitele, rodiče. Proto je potřeba se nevzdávat a bojovat,“ zdůraznila.

Podle ní je důležité, aby si učitelé vyměňovali své zkušenosti, postřehy, nápady. „Díky této nastalé situaci se všichni členové sboru více semkli. Na jaře, kdy nikdo z nás neměl žádnou metodiku, se podařilo velmi dobře tuto situaci zvládnout, i díky podpoře, která se k nám prostřednictvím Nadačního fondu Eduzměna dostala - darované notebooky s datovým připojením od Česko.Digital, tlumočník,“ vyjmenovala.

Po čem ale učitelé opravdu volají, je potřeba zpětné vazby na jejich distanční výuku. A chtějí se také dále učit a zdokonalovat ve svých dovednostech vedení výuky online.

Organizace Schola Empirica, která s Nadačním fondem Eduzměna spolupracuje, dokonce provedla průzkum mezi více než třemi stovkami učitelů z Kutnohorska, Prahy 11 a škol zapojených do celorepublikového projektu podpory podnikavosti v dalších krajích. Z něj vyplynulo, že 73 procent dotázaných učitelů by uvítalo další možnosti vzdělávání v on-line oblasti, zpětnou vazbu by ocenila 65 procent dotázaných učitelů.

Libor Bouček
Měli jsme koronavirus. Není to sranda, vypráví české osobnosti

Rovněž by ocenili jednotný systém distanční výuky. „Učitelé se shodují na tom, že školy by měly mít jednotný systém výuky na dálku. Ideální velikost skupiny dětí pro hodinu realizovanou prostřednictví videokonference je podle učitelů přibližně 11 dětí. To by bylo možné dosáhnout rozdělením třídy na menší skupiny podobně jako při výuce jazyků a zároveň zkrácením trvání videokonference. Podobně postupují některé školy například ve Velké Británii,” řekl Marek Havrda, spoluzakladatel organizace Schola Empirica.