Pláže, břehy i zbytky vodní hladiny Vltavy kolem Podolského mostu jsou plné lidí, všichni chtějí využít příležitost prohlédnout si artefakty doby minulé, které se běžně skrývají hluboko pod hladinou. 

Situaci považují za nešťastnou hlavně rybáři. „Je to všude stejné, voda je vypuštěná. Jsou problémy s naloděním i kotvením, člověk musí hledat místo, jde to jen na vybraných úsecích,“ zmínil jeden z rekreantů, který zrovna u Podolského mostu přirazil. „Zelenou barvu má voda každý rok, jezdíme sem na dovolenou,“ dodal muž středních let, který nechtěl být jmenován.

Lodičky se na Červenou Lhotu vrátí až v roce 2024
Červenou Lhotu sužují problémy s prosakující hrází. Oprava bude náročná

Zaujetí odhalenými stavbami neskrývali ani výletníci ze širokého okolí. Starou asfaltovou silnici, mostek, obvodové zdi objektů kolem břehů i napojení přestěhovaného řetězového mostu ke Stádlci zkoumaly děti. „Nejvíc se mi líbí obloukový most, ten je fakt krásnej a taky mě zaujal ten výtah na lodě, jak může fungovat, tak zrezlý,“ kroutil hlavou Jan Ševčík ze středních Čech.

Nahozeno měli i dva pánové ze Strakonicka. „Od dvanácti hodin jsme měli jen dva záběry, jinak taháme samé poklady. Chytli jsme polštář, trenýrky a další ztracené věci,“ smáli se rybáři. „Asi máme v republice vody dost, když s ní můžeme takto plýtvat,“ neodpustil si poznámku jeden z nich.

Podobnou situaci zažili už loni, ale to prý v nádrži zůstávalo vody více. „Minulý týden byla ještě tato loď ve vodě, od té doby to upustili asi o další dva až tři metry,“ pozorovali.

Snížená hladina 

Jak už jsme informovali začátkem srpna, Povodí Vltavy zahájilo upouštění z důvodu připravované výstavby nového protipovodňového opatření. Hladina se měla dostat až po kótu 339 metrů nad mořem, aby mohla začít stavba bezpečnostního přelivu za 1,78 miliardy. Celkem bylo nutné vypustit asi 150 milionů metrů krychlových vody, hladina má zůstat snížena od září 2022 do března 2023.

Templářský víkend v Plzni
Obří akce templářů skončila fiaskem. Pořadatelé slíbili vrácení vstupného

Došlo k přerušení plavby přes komoru Kořensko i lodního výtahu na hrázi Orlíku. „Plavba je dále možná na nádrži, ale na menší ploše, rovněž také v úsecích Vltavské vodní cesty od vodního díla Kořensko do Českých Budějovic a od Orlíka do Prahy a na Labskou vodní cestu,“ popsala tehdy sekretářka generálního ředitele Povodí Vltavy Irena Braná.

Povodí Vltavy spustilo nový web, na kterém bude informovat o stavbě přelivu. „Zájemci zde najdou mimo jiné i informace o historii výstavby této největší české přehrady doplněné dobovými snímky. Portál disponuje také nástrojem pro zasílaní komentářů a dotazů,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Vodní dílo Orlík

Přípravné stavební práce vodního díla Orlík byly zahájeny v roce 1954, v dubnu 1957 započala výstavba přehrady. V roce 1960 bylo zahájeno napouštění nádrže a poslední 4. turbogenerátor elektrárny byl spuštěn v březnu 1962. Až do roku 1966 byly dokončovány některé rekultivační práce. Vybudováním hráze vzniklo přehradní jezero délky 68 km na Vltavě, zasahující i přítoky, řeky Otava a Lužnice. Plocha nádrže je 27,3 km2, objem nádrže činí 716,5 mil. m3.

Zdroj: Povodí Vltavy