„Optimistická varianta“ analytiků počítá s postupným uvolněním vládních omezení do konce června, s otevřením restaurací do poloviny května a hranic do jeho konce. Očekávané škody jsou samozřejmě mnohem větší u dvou dalších variant, které počítají s trváním zákazů o několik měsíců déle. I za předpokladu hladkého „povolování šroubů“ v Česku i ve světě podle analýzy ukončí činnost v oboru do poloviny roku až pět procent pražských subjektů.

On-line ke koronaviru najdete ZDE

Pro Prahu klíčoví zahraniční turisté se začnou vracet ve výraznějším počtu nejdříve v druhé polovině léta a kolem Vánoc jich bude zpátky v ideálním případě dvě třetiny až tři čtvrtiny oproti loňsku.

V loňském roce se celková spotřeba za služby cestovního ruchu vyšplhala v celém Česku na 300 miliard korun. To jsou peníze, které domácí i zahraniční návštěvníci utratili za ubytování, jídlo, dopravu nebo vstupy do památek, na sportoviště a do kulturních a podobných zařízení.

Prázdné ulice Prahy a lidé s rouškami 18. března 2020. Václavské náměstí, Národní muzeum.
OBRAZEM: Ulice Prahy se vyprázdnily, zmizeli turisté, lidé zůstávají doma

„Pokud se povede rozpohybovat cestovní ruch před prázdninami, tak ekonomika přijde o 142 miliard a do státního rozpočtu přiteče o 60 miliard méně. Varianta, která počítá s oživením cestovního ruchu až v září je ještě hrozivější. Propad cestovního ruchu o více než 200 miliard, propad příjmů státního rozpočtu o 85 miliard a ztráta 140 tisíc pracovních míst v cestovním ruchu,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel CzechTourism Jan Herget.

Domácí klientela prostor po cizincích nevyplní 

Samotná Praha se přitom na zmíněné spotřebě turistických služeb podílí téměř padesáti procenty. V „růžovém“ scénáři čeká zdejší ubytovací služby propad o 44 procent, stravovací o 42. A celkové ztráty půjdou téměř jistě do stovek miliard, pokud by se zahrnuly i na turismus „navazující“ podniky, jako jsou třeba pekárny či prádelny.

„Návrat zahraničních turistů do Prahy čekám také nejdříve v srpnu. Obávám se, že tady domácí klientela může stěží vyplnit prázdný prostor po cizincích, na rozdíl od jiných regionů. Každopádně můžeme škrtnout z pohledu našeho odvětví minimálně půl roku, což může mít vážný dopad na celou pražskou ekonomiku a možná i na životní standard obyvatel,“ varoval prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek s dovětkem, že v turistických službách pracuje každý jedenáctý Pražan.

Fronty turistů před Pražským hradem dopoledne 3. května. Na snímku vstup přes Hradčanské náměstí.
Centrum Prahy se obává přílivu turistů kvůli rozšíření letiště

Téměř jistý je podle něj pro začínající sezónu pokles cen nejen za turistické služby, ale i za nájmy, zejména v centru. „V Praze 1 dnes platí některé restaurace i sto korun za metr čtvereční předzahrádky za den, což je víc než v Londýně. Nájmy budou neudržitelné i v případě soukromých majitelů. Město by ale mělo jít příkladem a zlevnit. Praha i stát by rozhodně měli dělat pro záchranu turistického odvětví více. Zatím moc snahy nevidím. Podle mých informací s našimi podnikateli nepočítá ani připravovaný program Covid 3. Navíc je třeba už teď pracovat na propagaci Prahy, protože jiná města to už dělají. Až se situace normalizuje, tak už bude pozdě,“ dodal Stárek.

Šlamastyka doléhá v první řadě na hotely

V obtížné situaci jsou podle Stárka zejména hotely, které zaměstnávají oproti restauracím kvalifikovanější personál, nejsou téměř využívány rezidenty a jsou více závislé na klientech ze zahraničí. Například loni v srpnu přenocovalo v pražských ubytovacích zařízeních kolem osmi set tisíc hostů. Letos jich lze v nejlepším případě čekat asi čtvrt milionu.

„Požádali jsme o příspěvek na mzdové náklady v rámci programu Antivirus A. Ten se ale vztahuje jen na období nouzového stavu. Po něm pro nás začne výjimečný stav. To znamená, že se budeme dál potýkat s velmi slabou obsazeností. Máme 645 pokojů a v následujících měsících očekávám obsazenost méně než dvacet procent. Náklady na údržbu jsou navíc značné i teď, když je hotel zavřený. Dosahují tak 70 procent oproti normálu,“ vylíčil situaci hotelu Olympik z Prahy 8 jeho generální ředitel Vlastislav Šos.

Vizualizace hotelu InterContinental.
Nechcete hotel? O ty pražské byl loni mezi investory rekordní zájem

Na záchranu hotelu už podle něj padla většina úspor i chystaných dividend. „Neradi bychom museli propustit část našeho zkušeného personálu. Bez další státní pomoci po konci nouzového stavu budou ale úspory na pracovní síle a rozsahu služeb nevyhnutelné. Jsme závislí na zahraniční klientele, stejně jako většina pražských hotelů. Půjčka, byť by byla výhodná, přitom problém neřeší, jen odsouvá,“ upozornil hotelový manažer.

„Okénko pro výdej jídla jsme neotevřeli, protože by to bylo u nás obtížné z technických důvodů a navíc by se z toho podle našich propočtů nezaplatily ani náklady,“ konstatoval Jan Škrle, ředitel a šéfkuchař hotelové restaurace Sezóna z Horních Počernic. Tamní personál museli majitelé propustit, ovšem s příslibem, že po znovuotevření pohostinských zařízení zase všechny propuštěné zaměstnají.

V problémech i průvodci

Existenční problémy pochopitelně náhle postihly i třeba stovky turistických průvodců, kteří většinou pracují pod záštitou některé agentury jako OSVČ. „Já potřebuji mít minimálně patnáct 'procházek' do měsíce, abych si vydělala na živobytí. Na podzim očekávám, že jich bude maximálně pět, což nestačí ani na zaplacení sociálního a zdravotního pojištění. Vzhledem k této situaci jsem se musela zaregistrovat na Úřadu práce a požádat majitele mého bytu o strpení s platbou nájmu. Jakmile se trochu vrátí život do ulic, tak začnu hledat další práci v jiném oboru,“ svěřila se průvodkyně Michaela Ledvinová, podle které je letošní sezóna „odepsaná“, protože lidé se budou bát cestovat a utrácet i po otevření hranic.

Lidé odvedle. Průvodkyně Michaela Ledvinová.
Na Malé Straně platí „vesnické zákony“, říká průvodkyně turistů

Nad rámec analýzy modelových dopadů pandemie COVID-19 na odvětví cest. ruchu v ČR byly vyčísleny i celkové dopady na silně zasažené sektory stravovacích/gastronomických služeb a rekreačních, kulturních, sportovních a ostatních zábavních služeb, a to včetně spotřeby místních obyvatel, nejen návštěvníků.

Dle propočtů by při scénáři „červen“ přišly tyto sektory o dalších 46 miliard Kč. Globálně je v turismu ohroženo až 75 mil. pracovních míst, z toho v Evropě je to až 10 milionů pracovních míst. Nejpostiženější zemí Evropy bude Německo, kde je ohroženo 1,6 mil. pracovních míst. Dle Oxford Economics světový trh cestovního ruchu může v letošním roce v důsledku pandemie koronaviru SARS-CoV-2 ztratit téměř pětinu globálních příjezdů a návrat k číslům před vypuknutím pandemie se očekává až v roce 2023.

Pivní kolo v karlínské Křižíkově ulici.
Řev se rozléhal celým Karlínem. Pivní kola se po zákazu z centra jen přesunula