Pracovník v lesnictví zvíře natočil zhruba v půli května v lokalitě Šafářova skála. Na vlka i pískal, pokoušel se ho k sobě přilákat. „Až ke mně se nedovážil. Zkoušel jsem mu házet salám, pořád si ale ode mě držel padesátimetrový odstup. Nevěděl jsem, jestli je to pes. Ale podle ocasu jsem usoudil, že je to vlk. I chlapi, kteří se na video dívali, říkali, že to mohl být on,“ popsal muž pro Deník začátkem června setkání se zvířetem.

Videa ze setkání s vlkem, která byla nějaký čas volně dostupná na internetu, zhlédli odborníci z expertní skupiny Mezinárodního svazu ochránců přírody zaměřené na velké masožravce. Podle předsedy skupiny, profesora Luigi Boitani z Univerzity La Sapienta v Římě, je člověk na traktoru pro mladého a zvědavého vlka dobrý důvod, aby přišel blíže a prozkoumal, co se děje.

„Vlk osobu na vozidle nevnímá jako člověka,“ poznamenal pro článek, který připravuje vedoucí programu Šelmy Hnutí Duha a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal.

Rozpolcený vlk

Ilka Reinhardt z Agentury Lupus zabývající se monitoringem vlků v Německu uvedla, že se vlk zdá být rozpolcený. Na jednu stranu se bojí, na druhou jej objekt jeho zájmu přitahuje. Naznačuje to takzvané přeskokové chování.

„Živočich vnitřní napětí uvolňuje zcela jinou, nesouvisející činností, což je v dokumentovaném případně krátké zavytí. Ve druhém videu se kameraman snaží vlka lákat. Minimálně během posledního videa jde kameraman pěšky a snaží se k vlkovi přiblížit, což mu šelma neumožňuje,“ uvedla.

Ilka Reinhardt zmínila, že tento druh chování s kolegy viděla několikrát, vždy u mladých vlků. „V některých případech se domníváme, že zvířata již dříve měla s lidmi pozitivní zkušenosti, byla jimi krmena. V jiných případech se jednalo o mladé šířící se vlky bez známé historie”, doplňuje Reinhardt.

Sama si nemyslí, že vlk z Bílé Vody je typicky smělý jedinec, protože si stále udržuje od člověka odstup. „Mohl by to být jen mladý vlk, který je více zvědavý. Protože se tito jednotlivci snáze přitahují k pozitivním podnětům, jako je potrava, měli bychom v každém případě místní obyvatele varovat před krmením divokých zvířat, zejména vlků,“ dodala.

Sabina Nowak ze sousedního Polska doplnila, existuje mnoho pozorování nebo záznamů vlků, většinou mladých, kteří sledují lesní dělníky, štěkají, vyjí, dokonce si i hrají před auty, traktory či jinými lesnickými stroji.

Případ blízkého setkání není ojedinělý ani v Česku. Například terénní pracovnice Hnutí DUHA Leona Marčáková před čtyřmi lety zdokumentovala mladého vlka v oblasti Ralska. „Vlk ji zaregistroval, ale protože ležela nehybně ve spacáku, opakovaně se vracel a pokoušel se netypický objekt z povzdálí prozkoumat,“ sdělil Miroslav Kutal.

Vlci na Broumovsku

Na Javornicko se mohlo zvíře „zatoulat“ z Broumovského výběžku, kde se vlci běžně vyskytují. Vzdálenost vzdušnou čarou činí padesát kilometrů. V současnosti se už šelma na Javornicku nemusí vůbec vyskytovat. Místní myslivci na stopy pobytu zvířete nenarazili.

Na Broumovsku se letos v dubnu odehrály hned dva případy blízkého setkání mezi člověkem a vlkem. V prvním z nich se šelma objevila třicet metrů před mužem, který se na Bílou sobotu vydal do Broumovských stěn pozorovat ptáky. Když se muž začal po pár vteřinách prvotního šoku natahovat pro fotoaparát, vlk zmizel.

V druhém případě byl lesní dělník svědkem lovu vlka. Šelma běžela v odstupu za srnou, kterou pronásledovala. Neběžela však přímo za ní, ale po hřbítku, na kterém muž stál. Když lesní dělník zjistil, že vlk běží k němu, začal na něj volat, aby ho vyplašil. To však nepomohlo. Nastartoval tak motorovou pilu, kterou držel v ruce. Zvíře se zastavilo zhruba dvacet metrů od muže a odběhlo.