Jak dopadne duel českého týmu s Dánskem?
Je to otevřené, oba mančafty jsou si podobné, neliší se ani moc stylem hry. Myslím, že postoupíme na penalty. I statistiky mi nahrávají, protože když jsem se díval, minulé zápasy s Dánskem skončily většinou remízou. Ale uvidíme, o víc než gól to nebude, kdo ho vstřelí první, má velkou šanci na úspěch.

Zmínil jste, že oba týmy jsou si podobné. V čem?
V organizaci hry, taktice, disciplíně a agresivitě. Navíc ani jedno mužstvo nemá žádnou velkou hvězdu, tou je celé mužstvo a týmový duch.

Jak coby bývalý stoper hodnotíte výkony dvojice Tomáš Kalas a Ondřej Čelůstka?
Přestože byli oba nejvíc podceňovaní v mužstvu, zápasy zatím zvládli výborně, protože tým postoupil do čtvrtfinále a dostal jen dva góly. I když samozřejmě za branky nejsou zodpovědní jen stopeři. Pomáhá jim skoro celé mužstvo, hlavně defenzivní záložníci před nima, kteří hrají velmi dobře.

Fotbalista Lukáš Vorlický při rozcvičce před zápasem Atalanty Bergamo.
Vorlický udivil doktory. Prý jsou zvědaví, jak budu hrát bez bolesti, usmál se

O stoperech českého týmu se před turnajem mluvilo jako o největším problému. Jaký vliv to má na hráče?
Nikomu samozřejmě nepomůže, když se v novinách píše, že jsou největší slabina v mužstvu. To vám prostě moc nepřidá, protože na vrcholné úrovni potom rozhoduje minimálně z šedesáti sedmdesáti procent hlava a skutečnost, jestli si hráč věří, dovolí si, nebo je vystresovaný. Z toho pak pramení chyby. Takže na to, jak stopery všichni podceňovali, zvládli všechno zatím výborně. Zatím!

Překvapil vás český tým na šampionátu?
Čekal jsem, že postoupíme ze skupiny a i s Holanďany jsem tušil, že když prohrajeme, tak výsledek nebude jednoznačný. Až takové překvapení naše výsledky pro mě nejsou. Na každém mistrovství Evropy se totiž umíme semknout a potom play-off, jak se hraje na jeden vítězný zápas, je úplně jiná soutěž než základní skupiny. Může se v nich stát cokoliv.

Který z českých hráčů se vám líbí nejvíc?
Samozřejmě Patrik Schick, protože dal čtyři branky. A Tomáš Holeš hraje zatím velmi dobře. Ostatní bych dal do jednoho pytle a nevidím tam žádnou velkou hvězdu kromě tady těch dvou, hrají dobře týmově.

Řada vašich spoluhráčů se po Euru 1996 prodala do zahraničí. Bude se to opakovat i letos?
Může to být podobné, i když asi tolik hráčů jako předtím se teď neprodá, protože jich spousta už někde hraje. Navíc s covidem je to složitější, tolik se nenakupuje.

Matěj Hrabina na prvním tréninku v Brně.
Zbrojovka získala obránce Hrabinu z Opavy, upíše se jí na dva roky

Zápas s Dánskem se hraje v Baku, což hráči i fanoušci kritizují. Jak hodnotíte výběr místa?
Nahlížím na to tak, jak to je. Dřívější představitelé UEFA (Unie evropských fotbalových asociací – pozn. red.) prostě dostali velmi zajímavou nabídku od sponzorů nebo představitelů Ázerbajždánu, nic jiného než peníze za tím nehledejme. Dostali pěkné prachy, proto jim přislíbili, že se tam mistrovství Evropy bude hrát. Celý formát šampionátu je nešťastný, víme to všichni. Už se s tím ale nedá nic dělat. Koupili si to, takže za peníze se může asi, jak se říká, hrát i na kraji světa.

Dokážete si jako hráč představit, že po vyhraném osmifinále letíte téměř tři tisíce kilometrů daleko?
Mladí kluci to vydrží a situace je pro obě mužstva stejná. Všichni o tom dopředu věděli dlouhé roky, že se tam bude hrát. Teď s tím prostě nic neudělají. Určitě to není nic příjemného, ještě když tam bude teplo, ale mladý organismus se s tím vyrovná, navíc určitě zvolí správnou regeneraci. Když ale vidím, které mančafty kolik na turnaji nacestovaly, z toho pohledu to je až neregulérní.

Baví vás jako fanouška letošní Euro?
Není to jako dřív. Baví mě samozřejmě, když se dívám na zápasy v Budapešti, jinak další utkání, na kterých je jenom dvacet třicet procent diváků, a každé ještě jinde… Jde prostě o zvláštní model a doufám, že dalších takových mistrovství už moc nezažijeme.