Na první pohled drželi všechny akcie hosté. V divizi jasně vyhráli obě utkání (4:0 a 3:1), suverénně postoupili z prvního místa, mnohem více se posílili a do Rosic jeli v pozici lídra tabulky, který v osmi kolech vždy bodoval. Ani Slovan si sice ve vyšší soutěži nevedl špatně, ale přece jen nasbíral o šest bodů méně.

Miska vah rozdělení sil ale šla na druhou stranu už ve druhé minutě. Na přetažený centr z pravé strany naskočil u vzdálenější tyče domácí kanonýr Petr Malata a prokázal dostatek zkušeností. Přesnou křižnou hlavičkou do jeho protipohybu přeloboval brankáře Martina Doležala. „Na jejich silné začátky jsme se speciálně připravovali. Poslední domácí zápas doma s Uničovem Rosice rozhodly už za šest minut. Kluky jsem na to upozorňoval ještě i při vstupu na hřiště. Ale my jsme totálně nezvládli hned úvodní minutu zápasu. Hned po pár vteřinách jsme dostali varování od Malaty a za několik vteřin už jsme to měli v síti. A pak to už bylo o jen nějakém dobývání,“ ulevil si po utkání trenér Blanska Zbyněk Zbořil.

„Góly na začátku nejsou naše specialita, nejsme na to zaměření. Prostě nám to tam padlo a my jsme rádi, že jsme dali brzy branku,“ s úsměvem vysvětlil domácí kouč Michal Kugler.

FC Slovan Rosice – FK Blansko 1:0
Poločas: 1:0. Branka: 2. Malata. Rozhodčí: Machač – Drozdy, Pfeifer.
ŽK: Malata, Novák, Vítámvás (vš. Ros.). Diváků: 470.
Rosice: Zádrapa – Minárčik (22. Vítámvás), Zezula, Drbal, Kršák – Černý (83. Daněk), Selinger, Koláčný (68. Nedvěd), Novák, Pazourek – Malata (69. Kirschner). Trenér: Michal Kugler.
Blansko: Doležal – Sedlo (72. Bednář), Huška, Štrbák, Šulek – Paděra (46. Buchta) – Ilko, Kopičár (72. Přerovský), Žák, Urbančok (46. Traore) – Schwendt (72. Tulaydan). Trenér: Zbyněk Zbořil.

Zbořil dění na hřišti po brance vystihl přesně. Hosté se snažili o tlak, ale zdlouhavou rozehrávkou nebo neadresnými dlouhými nákopy umožnili domácím se na jejich akce připravit a většinou je likvidovat už před vlastním pokutovým územím. Do něj se Blanenští sice několikrát dostali, ale za celý zápas nelze nějakou jejich akci označit za vyloženou šanci.

A protože stejně na tom vpředu byli domácí, zápas tak rozhodla úvodní Malatova pohotovost. „Měli jsme dostatek času se zápasem něco udělat, ale chyběla nám jednoznačně kvalita ve finální fázi. Nějaké možnosti jsme tam měli, včetně tyče Žáka ve druhé půli, ale jinak jsme to řešili velmi špatně. Všichni víme, že máme hráče, kteří to prostě umí líp. Ale dnes nevycházelo nic,“ pokračoval v kritickém hodnocení zklamaný kouč hostů.

V prvním poločase navíc byl na hřišti vidět i rozdíl k přístupu k utkání. Domácí hráči jakoby více ctili náboj zápasu jako derby, v kontrastu s trochu profesorským fotbalem favorizovaných hostů. „Stála proti nám veliká kvalita. Asi před dvěma roky před nějakým pohárovým zápasem v Plzni říkal trenér Viktorie Vrba, že jdou s klackama proti tankům. Myslím si, že v dnešním případě a z našeho pohledu to byl úplně stejný příměr. Jsem rád, že kluci do toho dali srdce, bojovnost a dobrou organizaci hy. To rozhodlo,“ chválil své svěřence Kugler.

Blanenští potřebný důraz přidali až ve druhém poločase, který se prakticky celý odehrál na polovině Slovanu. Jenže v koncovce pokračovalo trápení a nic na tom nezměnila ani výměna tří hráčů naráz v 72. minutě. „Asi jsme byli favority my, ale já jsem takový optimismus hodně brzdil. Rosice mají aktuálně velmi dobrou formu. Za posledních šest zápasů dostaly jen dva góly a z posledních pěti kol získali stejně bodů jako my. Pro mě je to hrozné zklamání, protože se přesně potvrdilo to, z čeho jsem měl největší obavy. Trojitým střídáním jsme chtěli najít žolíka, který najde správné řešení, ale dnes to prostě nešlo. Fotbal se nehraje na držení balónu. Venku se zatím trápíme. Ze čtyř venkovních zápasů jsme žádný nevyhráli a dali jen dva góly. Domácím gratuluji k vítězství a my, jak jsme i vítězství brali s pokorou, tak musíme přijmout i tuto porážku a pokusit se vyhrát příště doma,“ zdůraznil Zbořil.