Tam odešel z krajského přeboru, kde oblékal dres brněnské Sparty. „V Jablonci tenkrát trénoval František Komňacký, který bydlí v Drnovicích. A náš tehdejší kouč Marcel Houška byl jeho soused, takže to spolu upekli,“ usmál se nyní třicetiletý obránce.

Z Újezdu u Brna, kde vyrůstal a dodnes bydlí, se tak vydal na zkušenou do víc než tři sta kilometrů vzdáleného města. V severočeském celku dostal příležitost jen v utkání zimního turnaje, proto pak zamířil do třetiligové Líšně. „Pro mě jako dvacetiletého kluka nebylo co řešit. Šel jsem tenkrát do toho a byla to super zkušenost. Tušil jsem, že mezi takovými hráči a v takovém mančaftu se asi nemůžu prosadit. Zkrátka jsem na to ještě neměl,“ líčil.

O jeho poslední šanci v profesionálním týmu zdaleka nešlo. Přes třetiligovou Břeclav se dostal do Třince, jehož fotbalisté bojovali o soutěž výš. Jenže zranění mu angažmá zcela zhatila. „Tenkrát jsem hrál v Břeclavi pod vedením trenéra Valachoviče (Milan Valachovič – pozn. red.) a v zimní přestávce mě oslovil Karel Kula z Třince, jestli bych to nešel zkusit. Přestoupil jsem tam a hned si zlomil zánártní kůstku, což bylo docela komplikované a tři čtvrtě roku jsem netrénoval. Pak jsem si natrhl vazy v koleni, takže jsem tam za rok a půl neodehrál ani zápas,“ hlesl Krejčí.

Naposledy před ním stála nabídka okusit život profesionálního fotbalisty letos v létě. Urostlý stoper totiž až na půlroční hostování v Rosicích nastupoval od roku 2015 za Vyškov a s ním v minulé sezoně oslavil postup ze třetí ligy.

S Krejčím vedení klubu počítalo, měl naskočit do přípravy a zabojovat o místo v kádru. „Po konzultaci s trenérem (Jan Trousil – pozn. red.) a vedením klubu jsme se na můj popud dohodli, že ukončíme spolupráci. Druhá liga pro mě už není tak zajímavá a dávám přednost jiným věcem,“ podotkl autor dvanácti třetiligových gólů ve 127 zápasech.

Při jeho rozhodnutí hrála velkou roli i dlouhá pauza kvůli zranění. „Měl jsem vleklé problémy s třísly a sedm měsíců jsem vůbec netrénoval. Nemohl jsem ani na operaci kvůli covidové vlně,“ zmínil.

Krejčí dal zkrátka přednost osobnímu životu. „Rozhodli jsme se s přítelkyní, že postavíme barák a teď mám kolem toho hodně papírování a vyřizování. Bylo by těžké všechno skloubit,“ vysvětlil Krejčí, jenž navíc přes den rozváží potraviny.

Po konci ve Vyškově na fotbal pochopitelně nezanevřel. Vrátil se do třetiligových Rosic, které se aktuálně po pěti mistrovských zápasech nacházejí v tabulce na devátém místě. V této sezoně zatím uhrály sedm bodů.

Naposledy v sobotu padly 1:2 s vedoucím týmem soutěže z Blanska. „Do toho zápasu jsme byli spokojeni. Prohráli jsme akorát s Kroměříží a remizovali s Uničovem, což jsou dva nejkvalitnější týmy ve třetí lize. Teď jsme si start soutěže pokazili, ale nic se neděje,“ dodal.