Ten se mezi tři tyče postavil v posledních dvou zápasech. Na vysokou výhru 4:0 ve Frýdku-Místku však se spoluhráči nenavázal. „Moc šancí v utkání nebylo. Měl jsem dva zákroky proti nějakým střelám, první gól pak hosté dohráli v podstatě do prázdné brány, s tím jsem nemohl nic dělat. Při druhé brance, která přišla až v 94. minutě se sešlo víc věcí a už stejně nic neřešila. Nebylo to tak, že bych nějakou chybou rozhodl zápas,“ přiblížil.
Rosice tak pokračují v trendu, kdy na hřištích soupeřů září, doma se jim však body v posledních týdnech získávají obtížně. „Mohlo by to být tím, že týmy zalezou, když hrají venku a nám dělá problém útočit do zatažené obrany,“ nabídl vysvětlení Drobek.
Dvacetiletý gólman se v závěru podzimu dostal mezi tři tyče místo rosické stálice Jana Zádrapy. V aktuálním ročníku nastoupil třikrát. „Zádry chytal kvalitně, tak nebyl důvod ho měnit. Nevím konkrétní důvody, proč jsem teď začal nastupovat já, ale trenér mi dal šanci, ať si Zádry odpočine. Jsem za to rád,“ prohlásil.
Do klubu přišel v létě z Karviné jako náhrada za tehdy zraněnou brankářskou dvojku Davida Jurana. „Nastoupil jsem do Brna na vysokou školu a nechtěl přestávat s fotbalem. Řešil jsem i jiné kluby, ale vše nakonec padlo, takže jsem začal přípravu v Karviné. Pak se mi přes známého ozvali z Rosic, že se jim zranil gólman a můžu přijet zatrénovat. Jsem rád, že to vyšlo. S týmem jsem si sedl, zázemí v klubu a komfort, který máme, je na třetí ligu nadstandardní. Ani některé týmy v první nebo druhé lize nejsou na tak dobré úrovni, jako tady,“ vyzdvihl Drobek.
Mladý brankář se dlouhodobě připravoval s první týmem Karviné, kde strávil celou dosavadní kariéru. Nejvyšší soutěž však v jejím dresu neokusil. „Bylo to složité, v klubu jsem byl takový čtvrtý gólman. Většinou jsem trénoval s áčkem a celou sezonu odseděl na lavičce béčka, za které chytal třetí brankář. Bylo to takové nešikovné. Jen když se jiní gólmani zranili, strávil jsem asi sedm zápasů na lavičce v první lize,“ popsal.
Nyní zjišťuje, jaké je to dirigovat obranu poprvé v novém celku. Nervózní ze starších spoluhráčů na hřišti však není. „Nějaké zkušenosti mám, chodil jsem na trénink s hráči, kteří mají přes sto ligových startů. Když jsem začínal, potkával jsem se tam třeba s Janem Laštůvkou. Všichni trenéři mi říkali, ať věk neřeším. Že gólman musí mít autoritu a je jedno, že před ním stojí někdo o patnáct let starší,“ doplnil fotbalista.
Rosice ve čtvrtek čeká poslední soutěžní zápas v tomto roce, potom český fotbal přeruší zimní přestávka. Zda Drobek zůstane v kádru Rosic i pro jarní část sezony tak zatím jasné není. „Mám tu smlouvu jen do konce zimy, ale rád bych zůstal. Uvidíme, jak se to vyřeší, byl jsem teď chytal párkrát i za béčko, abych měl nějaké vytížení. David s námi po zranění už asi měsíc trénuje naplno, takže jsme tu tři gólmani. Je to konkurence, ale myslím, že jsme docela vyrovnaní. Nejde říct, že by to bylo úplně jednoznačné. Když to půjde, rád bych na jaře dostal víc prostoru, ale pokud se bude dařit týmu, nebude mi vadit, když zachytá někdo jiný. Mám školu i fotbal na stejné úrovni a nechci něco upřednostňovat,“ uzavřel.
JAROSLAV GALBA
FC Slovan Rosice – SK Uničov 0:2 (0:0)
Branky: 60. a 90+4. Krč.
ŽK: Diblík, Kvapil, Kirschbaum (Uničov).
Rozhodčí: Proske – Kolář, Bělák.
Diváků: 235.
Rosice: Drobek – Černý (K), Zezula, Buchta, Kršák – Kulík (72. Krejčí), Novák – Dobrovodský (60. Kotásek), Sedláček (79. Drbal), Fila (60. Kozel) – Přerovský.
Uničov: Kvapil – Diblík, Koutný, Coufal, Vichta (89. Kirschbaum) – Vybíral (73. Saňák), Ambrozek, Svoboda (89. Hausknecht), Sečkář – Komenda (K) (82. Kamas), Krč.
