Uvědomuje si, že po minulé sezoně, v níž takřka nehrál, musí zimní dril maximálně využít. „Beru to pozitivně, snažím se do toho šlápnout. I ve volnu jsem dělal docela dost pro sebe, abych přišel už připravený a jen se udržoval do sezony,“ popsal dvacetiletý útočník.
Alijagič před minulou sezonou přestoupil do řeckého Olympiakosu Pireus, kde za podzim naskočil jen do dvou duelů za béčko, na jarním hostování ve slovinském Mariboru zasáhl pouze do tří prvoligových utkání. Takovou zimní přípravu nezažil. „Je to pro mě nezvyk, protože u nás je trochu chladněji než v Řecku. Navíc tam i druhá liga běží přes zimu,“ podotkl.
play_fill
V létě zjistil, že s ním Olympiakos nepočítá, a tak v září vyslyšel volání Zbrojovky, kterou upřednostnil před návratem do pražské Slavie. „Vůbec jsem nelitoval. I kvůli tomu, že v Brně hraju a podával jsem nějaké slušné výkony, dostal jsem se do reprezentace. Tam se mi taky vedlo,“ popsal člen českého národního týmu do 21 let.
Z osobního hlediska si zatím angažmá na jihu Moravy pochvaluje. „Zatím to jde podle plánu. Nečekal jsem, že budu dávat každý zápas gól, ale postupně to jde nahoru,“ sdělil.
Hned při svém prvním startu se prosadil, jako střídající hráč vystřelil výhru 1:0 v Jihlavě. Na podzim naskočil do osmi utkání, šestkrát v základní sestavě a zapsal tři branky. „Přicházel jsem s tím, že se chci rychle aklimatizovat a dostat se do sestavy. To se mi docela rychle podařilo a přidal jsem nějaké góly. Samozřejmě jsem trochu naštvaný, protože jich mohlo být víc, přitom šlo i o lehké situace, které se daly vyřešit. Jinak jsem spokojený a myslím, že máme daleko na víc, než jsme předvedli. Od toho je teď zimní příprava, ve které potrénujeme,“ vyhlížel rodák z Prahy, jehož otec pochází z Bosny.
Alijagič věří, že na jaře se brněnské mužstvo posune ze šesté příčky FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY co nejvýš. „Druhá liga je všelijaká, zažil jsem to už ve Vlašimi, která měla podzim lepší než jaro. Věřím, že se dostaneme tam, kam Zbrojovka patří. Chceme samozřejmě postoupit hned z prvního místa, pokud se to nepodaří, ať aspoň hrajeme baráž a zabojujeme o postup,“ burcoval.
Vyškov vede soutěž s devítibodovým náskokem před Zbrojovkou, ani takové manko však podle mladého forvarda není nedostižné. „Věřím tomu. Viděl jsem, jak mužstva hrají a myslím, že budou ztrácet. Většina týmů je mladších, což jsem zažil ve Vlašimi, pak se to však uhrává zkušeností. Myslím, že máme dost zkušených hráčů, kteří za to můžou na jaře vzít,“ upozornil.
Mezi takové patří i obránce Luděk Pernica, zimní posila z Plzně. „Už v kabině je jeho příchod cítit. Má autoritu a navenek auru okolo sebe, respektujeme ho. Pro nás jedině dobře, že přišel,“ ocenil Alijagič.
Přestože je ve Zbrojovce teprve od září, už zažil změnu na trenérském postu. V závěru podzimu Luďka Klusáčka vystřídal jeho dosavadní asistent Tomáš Polách. Pocítil útočník rozdíl? „Nic extra se nezměnilo, oba trenéři mi vyhovovali, jen trenér Polách se mnou jako asistent pracoval individuálně po trénincích, teď převzal hlavní roli, takže v individuálních věcech se mi bude věnovat někdo jiný,“ přemýšlel.
Zároveň přiznává, že kouč Polách má v některých ohledech větší požadavky. „Například do defenzivy a v přístupu je na mě takový náročnější. Pro mě je to jenom dobře,“ uznal.
V osmi podzimních duelech už měl možnost, aby našel společnou řeč na hřišti s kapitánem Jakubem Řezníčkem. „S Řezňou se mi hrálo dobře. Sedíme vedle sebe v kabině, myslím, že mě i dobře přijal, že se mi snaží pomáhat, ať už v tréninku nebo při zápasech. Řekl bych, že na mě byl milý, dokázal seřvat kluky, ale se mnou se snaží komunikovat a já se snažím navnímávat věci, které má dobré, ať už to je třeba hra zády k bráně. Žádný problém mezi námi nebyl, přišel jsem s tím, že je tady jednička na hrotu a budu se mu snažit jenom pomoct,“ poznamenal.
play_fill
Zbrojovka odstartuje jarní část 2. března na hřišti pražské Dukly, kde však kvůli karetnímu trestu nenastoupí právě Řezníček. „Vždycky jsem měl rád takový tlak vytvářený na útočníky. Je to zápas od zápasu, jestli dáte hattrick a další utkání nedáte žádný gól, minulý zápas se hned maže. Věřím, že šanci třeba chytím za pačesy, ale vůbec to neberu tak, že bych Řezňu chtěl vytlačit ze sestavy nebo něco takového,“ prohlásil Alijagič.
V Brně už si zvykl, hned po týdnu si našel byt dvě minuty od stadionu. „Spěchal jsem na to od začátku, protože v Aténách jsem pobýval dva a půl měsíce na hotelu. Měl jsem nastavené v hlavě, že chci co nejdřív bydlet ve svém, abych měl klid a soustředil se na fotbal. Bydlím s přítelkyní, i když ta je převážně v Praze, když přijede, jsme tady spolu,“ řekl.
Navigaci moc nepotřebuje. „Autem do centra už většinou ne a tam už jsem pěšky relativně taky v pohodě,“ usmál se Alijagič.
