V čem tkví kouzlo pozdních gólů? „Jsme dobře natrénovaní a většinu soupeřů pak od sedmdesáté minuty přehráváme. Konce zápasů jsou naše,“ vysvětloval líšeňský forvard Tomáš Machálek.

Takže i když Líšeň prohrává, nepanikaří. „U nás nejde, abychom propadali skepsi,“ líčil Machálek, který je na divoké scénáře utkání zvyklý.

„Je to díky zajímavé taktice, kterou praktikujeme,“ řekl o strategii se třemi obránci.

V praxi to vypadá tak, že defenziva brněnského celku hoří, ale kompenzuje to útok. „Je to jednoduché. Vždy musíme nastřílet víc branek než soupeř,“ pousmál se devětadvacetiletý hráč a zároveň syn líšeňského trenéra Miloslava Machálka.

Ten ordinuje svěřencům totální fotbal. „Dokážeme si vypracovat spoustu gólových šancí, ale zároveň jsme zranitelní v defenzivě,“ poznamenal stratég klubu z východu Brna.

Líšeň a její "last minute" góly:
- 2. kolo: Chrudim – Líšeň 1:3
V 92. minutě výhru jistil závěrečnou trefou Martin Rolinek.
- 3. kolo: Líšeň – Hradec 3:3
V 86. minutě vyrovnával na konečný výsledek Marek Vintr.
- 4. kolo: Vlašim – Líšeň 1:2
V 88. minutě vystřelil druhé venkovní vítězství Marek Vintr.
- 6. kolo: Jihlava – Líšeň 3:2
V 87. minutě sice smazal Marek Vintr dvoubrankovou ztrátu, ale následně Brňané ještě dostali gól a nakonec prohráli.
- 7. kolo: Líšeň – Žižkov 3:3
V 88. minutě tentokrát remízu zachránil Tomáš Machálek.

Ze svého stylu ale neuhýbá proti nikomu. Vyrukoval tak na Hradec Králové i Jihlavu, tedy na dva žhavé favority na postup o patro výš, a jeho celek nepropadl. Jasně, v obou utkáních dostala Líšeň vždy tři branky, proti Votrokům ale stejný počet dala a s Vysočinou zaostala jen o gól.

Ve zmíněných soubojích navíc padaly branky až v posledních minutách, tedy po líšeňské specialitě. Skvostné momenty v závěru slouží jako balzám na duši, ale třeba kouč sedmého celku druhé ligy je prožívá enormně. „No hrozně, protože naše fotbaly baví diváky, ale trenéři si na lavičce škubou vlasy,“ sdělil Tomáš Machálek, který pak musí otce konejšit.

„Jezdím za ním se synem, jeho vnukem, aby se uklidnil,“ vykládal v dobrém rozpoložení.

Na góly v závěru se specializuje Marek Vintr. Pokud do zápasů naskočí z lavičky, umí je rozhodnout, nebo alespoň vydolovat bod. Svojí specialitou dopomohl už ke dvěma remízám a jedné výhře. Místo v sestavě přesto nemá garantované. „ S koučem jsem se bavil, že se nálepky žolíka asi nezbavím,“ sdělil Vintr, jenž si momenty v závěrech užívá.

„Když jsem vyrovnal s Hradcem doma před zaplněným stadionem, měl jsem husinu. Ale víc si asi cením trefy ve Vlašimi, která znamenala tři body,“ přemítal.

Úchvatné okamžiky z vyrovnání v posledních chvílích by v Líšni ale vyměnili za tříbodové zápisy. „Body se líp sbírají po třech,“ podotkl Tomáš Machálek.