Zakončili jste sezonu domácí porážkou s pražskou Duklou 1:3, co podle vás utkání rozhodlo?

Jednoznačně rozhodla efektivita, soupeř si vytvořil nějaké šance a proměnil je. My jsme především v první půli měli akce, které jsme mohli vyřešit, ale nezužitkovali jsme je. Prostě už na nás bylo vidět, že celé jaro táhneme ve třinácti lidech, sestava byla stále hodně podobná. Docházela nám šťáva, ve hře už nebyla jiskra, nemohli jsme s tím nic dělat.

Jak hodnotíte páté místo, které jste nakonec v tabulce obsadili?

Můžu mluvit asi za celý klub, měli jsme od vedení nějaký cíl a ten jsme splnili, takže za mě to byla povedená sezona. Musíme si stále uvědomovat, v jakých podmínkách pracujeme, scházíme se na tréninky po práci v odpoledních hodinách. Vytvořila se tady ale dobrá parta a za celou kabinu říkám, že páté místo je úspěch.

Mrzí vás závěr ročníku, ve kterém jste se propadli ze druhé na pátou pozici?

Na jednu stranu můžu říct, že to byla dobrá sezona, cíl jsme splnili. Po minulém ročníku, kdy jsme měli na dosah baráž, jsme tentokrát v úvodu vůbec nečekali, že bychom mohli být takhle vysoko. Trochu mě ale mrzí, že jsme se do baráže nedostali, bohužel za jarní část jsme si ji nezasloužili. Docházely síly a už jsme na hřišti nebyli tak dominantní.

Hrála roli i zhoršená domácí forma? Jen čtyři druholigové týmy získaly méně bodů z utkání před svými příznivci…

Když chcete být v baráži, tak musíte doma vyhrávat a k tomu přidat nějaké body ze zápasů na hřištích soupeřů. My jsme sice z venkovních utkání body vozili, před vlastními fanoušky jsme ale nebyli schopní je potvrdit.

Po fotbalovém zápase Zbrojovky se Zlínem, který definitivně určil sestup brněnského klubu do druhé ligy, vtrhli na hřiště domácí fanoušci. Dvě stovky z nich pak čekaly před stadionem a chtěly mluvit s vedením klubu.
Sestup Zbrojovky Brno: dvě stovky fanoušků čekaly před stadionem na vedení klubu

V minulých letech jste to přitom měli naopak, kde podle vás nastala změna?

Doba se mění, Líšeň ukázala svoji tvář a soupeři se na ni chystají trošku jinak. Když jsme postoupili do druhé ligy, tak se všichni ptali, co to je Líšeň, mysleli si asi, že hrajeme někde v lese. Týmy si sem jezdily pro body, chtěly si to s námi rozdat, ale odjížděly s prohrami. Nyní už se ví, že máme nějakou sílu, takže soupeři hrají trošku jinak, zalezou a my do plných moc neumíme, dělalo nám to problémy.

Kvůli různým zraněním a problémům se na jaře víc měnilo i složení stoperské dvojice a najednou jste vzadu nevypadali tak nedobytně jako na podzim…

Musím říct, že na jaře stoperská dvojice tolik ustálená nebyla, ale nemyslím si, že by to byl nějaký velký problém. Měli jsme potíže úplně někde jinde a to bylo na posledních třiceti metrech, před bránou soupeře jsme nedokázali něco vytvořit nebo vymyslet. Náš útočník to měl obrovsky těžké, protože ve finále presuje sám a my jsme mu nevytvořili ani dostatek šancí, aby z nich mohl skórovat.

Český fotbalový reprezentant Adam Hložek (vpravo) fandil v Mutěnicích rodným Ivančicím.
Hložek v Mutěnicích! Český reprezentant na Hodonínsku fandil rodným Ivančicím

Dřív v Líšni byla populární formace 3-1-4-2, uvažovali jste třeba nad změnou rozestavení, abyste vyřešili útočné trápení?

Dřív se v Líšni hrálo trochu jinak, byl to zajímavý fotbal, hezký pro diváky, ale to byli útočníci frajeři, protože nemuseli bránit, defenzivu obstarávali hlavně tři stopeři. Fanoušci tady ale zase volali, že je špatná obrana a tým dostává až moc branek. Teď je to naopak.

I v minulé sezoně jste usilovali o baráž, byl tento ročník ale o to těžší, že jste dlouho byli první nebo druzí a byla na vás větší očekávání?

Obě sezony byly těžké, ale když se vám povede jeden ročník, tak ten následující je ještě složitější, protože máte na sebe upletený bič a pořád musíte potvrzovat dobré výsledky. S jídlem roste chuť, někteří lidi jsou namlsaní a chtějí víc, ale nevím, co v Líšni víc hrát. Musíme se dívat na naše zázemí, jsme ve druhé lize pořád teprve chvilku, zabydleli jsme se v ní a jsme rádi za naše výsledky.


Načítám tabulku ...