Nebýt covidu, hraje Líšeň o postup do ligy, říká Valachovič. Jak se změní kádr?

Je druhé místo pro Líšeň úspěch?
Určitě, protože jsme se chtěli hlavně etablovat ve druhé lize. Navíc se počet týmů v soutěži snížil a na záchranu bylo potřeba nakonec třicet bodů ve čtrnáctičlenné tabulce, loni v šestnáctičlenné sestupovala mužstva se šestadvaceti body. Říkal jsem, že ta soutěž bude hodně těžká a vyrovnaná. To se potvrdilo, protože třeba i tři body znamenaly posun ze třináctého na sedmé místo.

V Líšni jste druhým rokem. Jde zatím o vaši nejlepší sezonu v trenérské kariéře?
Každé angažmá přináší úspěch i zklamání. Já se radoval i z toho, když jsme s Lanžhotem postoupili z krajského přeboru do divize, s Hlučínem uhráli po sestupu ze druhé ligy třetí místo nebo když jsme s Břeclaví jako nováček ve třetí lize taky skončili třetí. Druhá nejvyšší soutěž je ale samozřejmě víc a ještě je potřeba odhodit trochu skromnosti a říct, že kdyby nebylo covidu, dostali jsme se do baráže, nebo postoupili přímo ze druhého místa.

Fotbal potřebuje funkční tým, říká kandidát na místopředsedu za Moravu Šidliák

Na jaře jste se dostali i do čela tabulky. Myslel jste v některých chvílích na postup do první ligy?
To, jestli klub vezme první ligu, je jedna věc, ale jako trenér chcete být vždycky nejúspěšnější. A první místo vám ten největší úspěch zaručí. Takže říct, že jsem na něj nepomýšlel, by byla blbost. Ano, chtěl jsem skončit první, ale bylo tam prostě mužstvo, které mělo zápasy, kde my jsme remizovali, tak ono je zvládlo za tři body.

Postoupil Hradec Králové zaslouženě?
Měl osm bodů náskok, a to není náhoda. Na jaře prohrál jen s námi (1:2 v Líšni – pozn. red.), takže tam není o čem debatovat. Je ale důležité říct, že Líšeň byla jediné mužstvo v soutěži, které s ním mělo lepší vzájemnou bilanci.

Říká se, že druhá sezona ve vyšší soutěži je těžší. Čím to, že se v ní Líšeň posunula o sedm míst?
Je v tom obrovská pracovitost, soudržnost mužstva a dobrá organizace hry.

Jak těžké bude ten výsledek zopakovat?
Určitě hodně, protože už i jarní část sezony tomu nasvědčovala, ty zápasy pro nás byly o dost těžší. Na podzim jsme nenastupovali do zápasů jako favorit, ale pak na jaře tím, že jsme se po domácím zápase s Hradcem dostali na první místo, tak jsme se do té pozice dostali, a to nám moc nesvědčí. My jsme skromný klub, kluci jsou skromní fotbalisté a nám spíš sedí role outsidera.

Nebude ale potřeba si po letošním stříbru na roli favorita zvyknout?
Uf. (přemýšlí) Doufám, že ne. I když chceme opět hrát důstojnou roli v soutěži, tak nám ta role outsidera prostě sedí. Navíc na začátek sezony můžeme dostat těžký los, Zbrojovku, Opavu, Duklu, Žižkov nebo Příbram, a to co jsme si teď vytvořili, může být rázem zapomenuto.

Tady je Fouskovo. Jediná naděje na změnu ve fotbalu, zaznívá z jihu Moravy

Ambice klubu se tedy zásadně nezmění?
Pořád říkám, že musíme hrát v každém zápase naplno a vyhnout se nějakým problémům. Ta obhajoba druhé pozice bude ale dost těžká.

Už jste si ale uvědomil, že jste uhráli nejlepší výsledek v líšeňské historii?
Už po zápase v Prostějově jsme věděli, že nás o to druhé místo už nikdo nepřipraví, takže od té doby už jsme to všichni asi vstřebali. Ale já už jsem měsíc dopředu věřil, že mužstvo má takovou sílu, že druhé místo udrží. Proto jsem v hlavě pracoval už na tom, co je potřeba zlepšit do nové sezony a jak se na ni dobře připravit.

Na co jste přišel?
Je dobré, že většina kádru nám zůstane pohromadě a nebudeme ho moc obměňovat. Určitě by to ale chtělo trochu okysličit.

Myslíte, že o některé hráče po druhém místě ve druhé lize nebude zájem?
Myslím si, že ne.

Už v zimě ale třeba Jakuba Kučeru nebo Marka Matochu zájemci kontaktovali…
Náznaky tam sice byly, ale jednání pak skončila. A teď nemáme ani ty náznaky.

Mluvil jste o okysličení kádru. Kolik nových tváří byste si představoval?
To je těžké říct. Teprve v neděli skončila sezona a i když dneska žádné náznaky nemáme, můžou být zítra nebo pozítří. Teď taky začnou pracovat manažeři, budou nabízet své hráče… Já už jsem si jich pár vyskautoval na některé pozice, ale je hrozně brzo se o tom bavit.

Bavili jsme se o hráčích, pomýšlíte ale i vy osobně na lepší nabídku?
Myslím, že druhé místo ve druhé lize není dostatečný počin k tomu, aby ligové mančafty přemýšlely nad trenérem, který je ani ne dva roky v profesionální soutěži. Druhé místo je sice krásné, ale pořád je to minimum zkušeností. Hodně limitující je i moje kvalifikace. Před šesti lety jsem se nedostal na profi licenci a dál už jsem to nezkoušel. Ten průběh byl pro mě neskutečně degradující, a to rozhodlo, že se do toho dobrodružství znovu pouštět už nebudu.