1932/1933. Židenický klub se mezi profesionální zařadil těsně před koncem roku 1931. Začal ve druhé asociační lize, jak se tehdy nazývala. Sezonu 1932/1933 ovládl s náskokem tří bodů a postoupil do nejvyšší soutěže jako první moravský klub v její historii.

1947/1948. V nejvyšší soutěži vydržel do sezony 1946/1947, kterou začal dobře, jenže pak přišlo několik proher, což vyústilo v odvolání kouče Josefa Eremiáše a zrušení připravovaného zájezdu na Britské ostrovy. Rozzlobení fotbalisté se rozhodli pro stávku a podporu odvolaného trenéra, za což obdrželi tresty. Tým klesl na předposlední místo tabulky. Konec sezony poznamenaly dohady o úplatcích několika klubů první ligy, mezi které mělo patřit i Brno. Z toho důvodu došlo ke snížení počtu klubů v následující sezoně a všechny týmy se stínem aféry musely do druhé ligy. Ve druhé nejvyšší soutěži zvané divize se v sezoně 1947/1948 utkalo 67 mužstev v pěti skupinách dvoukolově. Židenice ovládly Moravskoslezskou divizi s pětibodovým náskokem před Zlínem a hned po roce se vrátily do první ligy. Z následujícího ročníku se odehrála jen podzimní část, potom po vzoru Sovětského svazu začal další ročník na jaře a končil na podzim. Pro židenický celek kolem bývalého reprezentanta Oldřicha Rulce skončil ze dvanácté příčky sestupem.

1956. Ve druhé lize strávilo Brno sedm sezon. Židenice v ní v sezoně 1950 skončily až šesté, následně byla soutěž zrušená a putovaly až do krajské soutěže. Pozvolná brněnská cesta vzhůru začala v roce 1953, kdy vznikla Rudá hvězda. Policejní klub byl okamžitě přeřazen do druhé nejvyšší soutěže a přivábil do Brna výrazné osobnosti, které zde vykonávaly vojenskou službu. V roce 1956 Rudá hvězda ovládla skupinu B s desetibodovým náskokem před Vítkovicemi a postoupila. Mužstvo kolem Vlastimila Bubníka, Jána Popluhára nebo Karla Kohlíka sice v roce 1960 získalo Spartakiádní pohár po výhře 3:1 nad Slavií, poté však opět sestoupilo.

1961/1962. V roce 1962 došlo k fúzi mezi Spartakem Brno ZJŠ a Rudou hvězdou Brno, která si vybojovala účast v nejvyšší soutěži pro ročník 1962/1963, když v druholigové skupině B skončila první o tři body před TJ VŽKG Ostrava.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK1970/1971. Další sestup nastal v roce 1967, zpátky byla Zbrojovka po čtyřech sezonách. Druhou ligu ovládla o pět bodů před Nitrou. Mužstvo táhl především špílmachr Karel Lichtnégl, který i ve třiatřiceti letech dokazoval svou kvalitu. Pilířem zadních řád byl vicemistr světa z Chile 1962 Ján Popluhár, který přišel z francouzského angažmá. Po návratu následovalo nejúspěšnější období klubu, v němž v roce 1978 oslavil jediný mistrovský titul v historii.

1988/1989. Ovšem v ročníku 1982/1983 skončila Zbrojovka patnáctá a následoval pád o patro níž. V říjnu 1984 prohrálo vedoucí Brno 0:2 v Českých Budějovicích, domácí se pak obrátili na Státní bezpečnost, že se hosté pokusili podplatit jihočeského zadáka Josefa Jodla. Brnu za trest hrozilo přeřazení do třetí ligy, od něhož jej uchránilo pouze vítězství v soutěži. Zbrojovka druhou ligu vyhrála, ale výš šlo Dynamo. Nakonec brněnské mužstvo ve druhé lize strávilo šest sezon, i když už v jeho dresu zářil kanonýr Roman Kukleta. Až v sezoně 1988/1989 druhou ligu vyhrála, paradoxně o čtyři body před Českými Budějovicemi. Postup na hřišti slavil mimo jiné současný asistent kouče Zbrojovky Petr Maléř.

1991/1992. Jenže po dvou sezonách přišel opět pád, i když pouze na jeden ročník. Tehdejší Boby Brno převzal v pátém kole sezony 1990/1991 trenér Karol Dobiaš na posledním místě tabulky a do konce sezony jej nad sestupové pozice nevytáhl. Podepsala se pod tím i tíživá ekonomická situace hlavního partnera Zbrojovky Brno. Následující rok však klub druhou nejvyšší soutěž vyhrál o sedm bodů před Opavou. V posledním ročníku federální první ligy pak obsadil osmé místo a dokráčel až do finále poháru.

2011/2012. Nejvyšší českou soutěž hrálo brněnské mužstvo bez přestávky až do ročníku 2010/2011, kdy obsadilo patnácté místo a sestoupilo. Následující ročník Zbrojovka zahájila bídně, prohra 0:3 ve Znojmě v desátém kole stála místo kouče Reného Wagnera. Na jaře mužstvo převzal Petr Čuhel, který jej vytáhl na čtvrtou příčku dvanáct bodů za prvním Ústím nad Labem. Severočeský stadion však nesplnil licenční podmínky, takže nabídku postupu obdržel třetí Sokolov, který jej pro nezájem diváků odmítl. Společně s druhou Jihlavou postoupila čtvrtá Zbrojovka.

2019/2020. Zatím poslední sestup přišel v sezoně 2017/2018, kdy Zbrojovka skončila jasně poslední, na patnáctou Jihlavu ztrácela šest bodů. V následujícím ročníku došlo ke změně systému profesionálních soutěží a do první ligy už ze druhé postupoval pouze vítěz, další dva týmy šly do baráže se čtrnáctým a patnáctým celkem nejvyšší soutěže, Brňané ze třetí pozice narazili v prolínací soutěži na Příbram, po domácí remíze 3:3 a venkovním bezbrankovém výsledku zůstali ve druhé lize. V právě skončeném ročníku vyneslo Zbrojovku skvělé jaro, v němž ztratila jen šest bodů, až na druhou příčku, která po zrušení baráže přinesla návrat mezi domácí fotbalovou elitu.