close
info
Zdroj: SK Líšeň
zoom_in
V úvodu sezony se Pavlu Vandasovi (v bílém s číslem 9) dařilo, pak se ale střelecky úplně zasekl.
MLČÍCÍ ÚTOK. Je to neuvěřitelná a málokdy vídaná statistika, po jejímž shlédnutí až udivuje, že Líšeň ještě dvě kola před koncem měla šanci na účast v baráži.
Před uplynulou sezonou brněnský tým posílil kanonýr Pavel Vandas a nové angažmá začal skvěle, v prvních šesti druholigových utkáních vstřelil v novém dresu hned pět gólů. Jenže tím jeho střelecká forma nadobro ustala. Od konce srpna už Vandas nedal jedinou branku, druhý líšeňský útočník Martin Zikl ve zbytku sezony mířil přesně pouze jednou.
Řečí čísel tak Líšeň na druholigový gól některého ze svých snajprů čekala 1440 minut čistého času! Od říjnového utkání v Třinci už se nedočkala. „Rozhoduje kvalita. Tím nechci říct, že by naši útočníci nebyli kvalitní hráči, ale něco nám v ofenzivě chybí, jen nevím co. Dřív jsme dávali góly z penalt, měli jsme zajímavé standardky, to dneska už není,“ hodnotil líšeňský kouč Milan Valachovič.
Líšeňskou ofenzivu tak významně táhli defenzivní hráči, zatímco útočníci své nekončící trápení nedokázali prolomit. „Útočníky není kde brát. My ještě hráče naučíme bránit, ale kreativitu už bohužel nemáme. Už dlouho nad tím sedíme, bavíme se a přemýšlíme, přidali jsme ofenzivní tréninkové jednotky, ale ještě nám to asi chvilku potrvá,“ podotkl Valachovič.
