Odchod Marka Matochy je pro vás citelnou ztrátou, že?
Matyho mám hrozně rád, je skvělý klub, ale u něj hrálo velkou roli, že bydlí v Olomouci, kde si i našel práci. Jednoznačně mu musím popřát, ať se mu daří.
Matocha nakonec přestoupil do Prostějova, jak jste přijal, že posílil vašeho druholigového rivala?
Je to pro mě taková malá kaňka, že jde pomáhat zrovna Prostějovu, který hraje stejnou soutěž a v tabulce je pod námi, ale budiž. Je to sport, od Matyho jsme věděli, že už neprodlouží smlouvu, která mu končila v létě, tak jsme využili situace a vyměnili jej s Prostějovem za Martina Rolinka.
Může Matochovo místo zaujmout Antonio Mionič, který se od srpnového příchodu zatím spíše aklimatizoval?
Už v létě jsme ho přiváděli, protože jsme věděli, že nám ze středové linie někdo vypadne. Chtěli jsme ho vzít už dopředu, aby si tady zvykl, a nyní věřím, že pro nás bude obrovská posila. Navíc jsme tušili, že můžeme přijít i o Adriána Čermáka, protože na něj se už poptávaly i některé prvoligové týmy. Adrián u nás nakonec prodloužil smlouvu, ale upřímně jsem si myslel, že odejde do nejvyšší soutěže, což bych mu upřímně přál, protože za mě je to hráč s prvoligovými kvalitami.
Dalším hráčem na odchodu je Pavel Vandas, který přitom byl v Líšni útočníkem číslo jedna. Mrzí vás, že o něj přicházíte?
Pavel tady byl dva roky, odvedl dobrou práci, navíc mu taky v létě končila smlouva. Je mu osmadvacet let, takže se pomalu dostává do věku, kdy se mu počet nabídek od jiných týmů pomalu začne zmenšovat. Navíc pomáhá i tátovi v manažerské roli, mohlo se mu díky tomu otevřít i nějaké angažmá v zahraničí.
Vznikla tak změna především z Vandasovy iniciativy?
Přesně tak. Nechceme prostě klukům bránit v dalších příležitostech, naopak jsme rádi, že prošli Líšní, která byla i strůjcem jejich dalších štací. Matochu jsme přivedli, když nehrál pravidelně ani ve třetí lize, nyní má přes sto druholigových startů a byl tady jedním ze služebně nejstarších hráčů. Vandas za nás nasbíral skoro padesát utkání, což znamená, že největší porci zápasů v kariéře odehrál zatím za Líšeň. Nikdy jsme hráčům nebránili v odchodu, jsou to jejich životy a jejich rozhodnutí.
Byla podobná situace i u Antonína Svobody, kterého jste si od srpnového příchodu piplali na jarní část, nakonec už ji ale odehraje v jiném dresu…
Musím říct, že ve fotbale jsou věci, které se povedou a které ne. Tady se nám to oboustranně nepovedlo. Už jsme nyní ani moc necítili, že by nám to mohlo vyjít, podobně to měl i Tonda. Brali jsme ho především díky jeho historii, ale jen z ní se žít prostě nedá. Nevyšlo to, tak jsme mu umožnili, ať si najde jiné angažmá. Aktuálně je v přípravě s Vyškovem, tak uvidíme, jak to tam dopadne, teď už je to jen na něm.
Přivedli jste si na zkoušku hned několik hráčů ze třetí ligy, inspirovali jste se třeba i příkladem Marka Poláška, který přišel z rezervy Slovácka a vypracoval se v Líšni do základní sestavy?
Rozhodně! Zrovna Polášek je pro mě obrovské překvapení. Stal se z něj pro nás nesmírně důležitý hráč, který může jít ostatním příkladem. Tvrdě maká a do budoucna může být jedním z kluků, kteří se mohou zobchodovat do nejvyšší soutěže. Do některých podzimních zápasů už naskočili i Ibrahim Aldin nebo Adam Vlasák, kteří také přišli ze třetí ligy a hodně si od nich slibujeme. Podobné případy už jsme tu měli, ať je to právě Matocha nebo Kuba Kučera, jenž je aktuálně jedním z nejlepších hráčů Hradce Králové.
Když vám nyní odešli dva ofenzivní hráči, mrzí vás, že se vám nepovedlo dotáhnout návrat Jana Silného, který strávil podzim na hostování v Prostějově a aktuálně se dokončuje jeho přestup z Jablonce do Kroměříže?
Mrzí mě, že se nám ho nepovedlo udělat, ale podmínky, na které byl zvyklý z Jablonce, pro nás byly neakceptovatelné. Musíme pracovat s mnohem skromnějšími poměry. Stále se někde vznáší, že spolu s Honzou máme problémy, ale přitom si pravidelně voláme, nedávno jsme si spolu vyměnili snad tisíc esemesek. Stejně si myslím, že se k sobě jednou vrátíme, protože v létě chtěl primárně na hostování k nám, ale občas to prostě nevyjde.
Dostanou tak nyní větší minutáž ofenzivní hráči Adam Vlasák, Martin Tauš nebo Lukáš Raab?
Otevírá se pro ně velká šance. Vezměte si, že Taušovi je sedmnáct, tohle mu může jen pomoct. Je totiž jen minimální počet hráčů, kteří v sedmnácti osmnácti letech nastupují v první nebo druhé lize. Občas někoho zkusí Sparta, ale Tauš je vlastně téměř jediný, kdo čím dál tím víc dostává příležitosti. Je možné, že nám Vlasák, Raab nebo Tauš zase otevřou oči a řekneme si: Wow, proč jsme jim nedali šanci už dřív?
Martin Zikl po podzimním hostování natrvalo přestoupil do třetiligového Startu, přemýšleli jste nad jeho návratem?
Přiznám se, že jsme to řešili s panem předsedou (Karlem Hladišem – pozn. red), ale když už tady máme tři výše zmíněné ofenzivní hráče, navíc je u nás na zkoušce Adam Fila, tak by to vůči Zikymu nebylo fér ho vytáhnout z prostředí Startu, kde hrál pravidelně. My bychom mu pravidelné nastupování do zápasů nemohli zaručit.
