21 bodů, takový zisk si Líšeň odnesla z podzimní části. Z desátého místa tak má téměř stejně daleko k barážovým pozicím jako k sestupu. Úplný klid tak u brněnského celku panovat nemůže. „Máme vždy pochybnosti, jak to zvládneme. Loni jsme seděli v Turecku na soustředění a říkal jsem si, koho vlastně na jaře porazíme. Už jsem s podobnými problémy počítal rok dva zpátky, pořád jsme se ale překvapovali,“ podotýká Valachovič.

Ten před startem odvetné fáze ročníku nastavil jasný cíl – co nejdřív se dostat na hranici třiceti získaných bodů. Pak už by se Líšeň mohla v tabulce dívat spíše nad sebe. „Věřím, že se nám to opět podaří, může se ale stát, že narazíme. V minulých sezonách se nám nesmírně dařilo, dlouhodobě ale takové výsledky nejde udržet. Odešla nám spousta kluků, pro nás to byly velké ztráty. Nejde jen tak mávnout proutkem a nahradit je,“ popisuje líšeňský lodivod.

Oproti loňské zimní přípravě je situace značně odlišná. Tehdy měli Brňané za sebou podzim, ve kterém dlouho druhé lize vévodili, nakonec přezimovali třetí a plánovali jarní útok na postup.

V aktuálním ročníku ale jihomoravský celek střídal lepší zápasy s horšími, bodový polštář si zatím nedokázal vytvořit. „Paradox je, že nás hodně chválí jen lidi mimo Brno. Jihlavský kouč řekne, že je čeká nechutná Líšeň, Dukla už z nás má možná kopřivku. Proto si myslím, že nám moc klubů nefandí, protože jsme pro ně nechutní,“ říká Valachovič.

Zimní přestupové období navíc ukazuje nový trend. Dřív Líšeň prodávala hráče výhradně do nejvyšší soutěže, nyní už to není pravidlem.

Šestadvacetiletý gólman Dominik Sváček přichází do Brna z Plzně.
Sváček chce ve Zbrojovce vytlačit Berkovce: Jen krýt záda? S tím se nespokojím

Po podzimu ji opustili tři hráči základní sestavy, hned dva z nich posílili druholigové rivaly. David Machalík zamířil do Kroměříže, Marek Matocha do Prostějova. „Matocha chtěl jít zachraňovat Prostějov. Možná budeme hrát o udržení, ale na co tady budu mít hráče, který chce radši jít zachraňovat Prostějov. To stejné Machalík, který radši šel tam, kde mu dají dobré podmínky,“ rekapituluje stratég.

Toho rozlítil především odchod Machalíka, který na podzim nastoupil do všech líšeňských zápasů, nyní posílil kroměřížského nováčka. „Machalíka jsme vytáhli ze žumpy, oprášili ho a po dvou letech si začal diktovat neskutečné podmínky. Jakým právem? Líšeň ho vypracovala, a když se mu to nelíbí, tak ať jde tam, kde mu ty podmínky dají,“ říká rázně Valachovič.

Mladé pušky

Náhradu za odcházející hráče klub z východu Brna sháněl jen složitě. Roli hrají finance i logistika. „Je potřeba říct, že si žádné nákladné hráče nemůžeme dovolit. Navíc po covidu cítím, že výběr potenciálních posil není takový. Dostat na Moravu kluky z Jablonce nebo Liberce je hrozně těžké. Prvoligové týmy mají svá béčka, není kde brát,“ poznamenává trenér.

Líšeň se tak musela vydat jinou cestou. Do kádru si stahuje nadějné mladé hráče ze třetí ligy, u kterých hodlá rozvinout jejich potenciál. „Všichni příchozí jsou ročníku 2000 a výš. Mají velké ambice, je krásné se na ně dívat na tréninku, jak se snaží chopit šance. Jednou už se nám to povedlo s Kučerou, Málkem nebo Černínem, věřím, že odešlé hráče nahradíme,“ ujišťuje Valachovič.

Pomalu se tak uzavírá jedna líšeňská kapitola po postupu do druhé ligy. Nastává další, v mnohém ještě složitější. „Když se dnes podívám na fotku, kterou mám v kanceláři, tak od mého příchodu do Líšně tady zůstal už jen Jeřábek. Jinak jsou všichni pryč,“ dodává kouč.