Do druhé spadají lidé, pro které tetování má nějaký smysl. „U mě to tak je. Kérka pro mě musí mít stoprocentní význam,“ říká zadák fotbalové Zbrojovky Jakub Šural.

Na levé paži má vyobrazeného zesnulého bratra Josefa, který zemřel 29. dubna tohoto roku při nehodě, když se v Turecku vracel se spoluhráči z duelu. „Původně jsem měl pouze malé tetování, jenže poté, co se to stalo bráchovi, jsem si řekl, že ho chci na ruce. A udělal jsem si to,“ uvedl Šural a dodává, že rozhodnutí bylo spontánní.

Vydal se za tatérem, jehož zná odmala, a sdělil mu svoji představu. „Úplně jsem si nebyl jistý, zda chci portrét. Ale dostal jsem pár návrhů, podle kterých jsem se následně rozhodl,“ líčil.

Proto už nyní může jasně říct, že tohoto tetování nebude nikdy litovat. „To stoprocentně. Jak jsem zmínil, pro mě musí mít kérka zcela jednoznačně smysl. Rozhodně jsem si ji nedělal, jen abych byl počmáraný,“ přesvědčoval třiadvacetiletý obránce.

Jeho slova potvrzuje i fakt, že není nijak moc potetovaný. „Je pravda, že mě to v poslední době chytlo, ale určitě to nechci přehánět,“ podotkl.

Zatím má zkompletovaný rukáv na levé ruce po loket. „Teď si dávám pauzu. Následně uvidím, zda něco přidám,“ nechal to otevřené.

Skvělé poradenství v tomto ohledu mu nabízí kabina brněnské Zbrojovky, kde je hned několik hráčů potetovaných. „Třeba Peťa Štepanovský, Lukáš Magera nebo Lukáš Kryštůfek,“ vypočítával Šural. „Občas si sedneme a kérky si ukazujeme. Rozebíráme je a probíráme další možnosti,“ pravil Šural.