Přitom jste rozhodující zápas v Kunštátě vyhráli navzdory tomu, že jste dohrávali v deseti…
Takový zápas jsem snad nezažil, byl to jeden extrém za druhým. Nejprve jsme měli asi tři tutovky, pak jsme dostali gól na 0:1 a ve 25. minutě nám vyloučili stopera. Po poločase jsme vyrovnali a o chvíli později měli penaltu, kterou jsme nedali. I když jsme se potom zatáhli, vznikl jeden roh, ze kterého jsme skórovali. A po zápase se stala velká nepříjemnost.

Jaká?
Naskákali jsme na sebe, začalo stříkat šampaňské a v tu chvíli sebou seknul nějaký pán kolem šedesáti let. Náš kondiční trenér a jedna maminka od hráče mu rychle udělali masáž srdce, přijeli hasiči, vrtulník. Nevím, jak to dopadlo, snad ne tím nejhorším způsobem. Byla to strašně nepříjemná kaňka jinak pěkného večera.

Bylo pro vás důležité zajistit si postup s předstihem, zvlášť, když v příštím kole hostíte doma druhé Boskovice, které vás na podzim porazily?
Nejkrásnější by bylo samozřejmě slavit v domácím prostředí, ale to nenaprogramujete. Hlavně jsme už nechtěli být dalších čtrnáct dní v těch nervech jako doteď a jsme rádi, že jsme proměnili mečbol.

V této sezoně jste se vyhnuli slabším obdobím. Celkově jste prohráli jen třikrát, na jaře pouze v Bystrci. Bylo to podle vašich představ?
Poděkování patří hlavně klubu. Vše bylo nastavené tak, aby se postoupilo. Slovo parta není u nás jen fráze, ale platilo jak pro vedení, tak v tom mančaftu. Taky se kádr vhodně typologicky i povahově doplnil, ať už to byl zimní příchod brankáře Vlasty Veselého nebo když přišel Vojta Čech s Rolinkem. Taky se povedlo nastavit morálku, aby hráči chodili na tréninky v hojném počtu. To je v těchto soutěžích základ a alfa a omega. Těžko se něco tvoří, když vám na tréninky chodí osm až deset kluků.

Je postup o to sladší, že vám v minulém roce unikl kvůli dvěma nepovedeným závěrečným kolům?
Je fakt, že jsme splnili plán klubu postoupit do tří let. Loni jsme mohli postoupit ze druhého místa, na první Líšeň jsme neměli, když si přivedla na lavičku hráče ze druhé ligy. Ale jo. Teď byl ten tým vnitřně silnější a lépe připravený na divizi než v minulém roce.

Takže nebude třeba obměnit kádr, aby obstál o patro výš?
Kádr je nachystaný na divizi. Je třeba si říct otevřeně, jak to chceme nastavit. Máme v pondělí (rozhovor vznikl v pondělí dopoledne - pozn.red.) zasedání výboru a je důležité si s klubem nastavit cestu, kudy dál. Ideální stav je podle mě udržet v příštím roce soutěž, nejlíp někde kolem středu divize. Po nějakém seznámení se soutěží pak třeba nastane situace, že se sežene ještě movitější sponzor a můžeme se při další tříletce bavit o možnosti postupu do MSFL. Je ale nesmysl přeskakovat věci a dělat rok co rok radikální obměny. Klub má obrovskou mládežnickou základnu, z toho má těžit a ne mít předimenzované áčko, aby v budoucnu hrálo třeba i o druhou ligu. Doufám ale, že se povede dotáhnout, co nás nejvíc trápí.

Co to je?
Vznik hřiště s umělou trávou, to nás strašně omezuje finančně, zimní příprava nás pak stojí šest až sedm set tisíc korun. Chystá se taky rekonstrukce stadionu a to jsou věci, které něco stojí a pak máte určitý rozpočet, který musíte naplnit tak, abyste nedlužili. Můžeme se bavit třeba o další tříletce.

Budete u ní vy osobně?
Uvidíme, až zasedneme k jednání. Nejsem vrcholný činovník klubu, abych o tom rozhodoval. Jsou tu předseda nebo místopředseda a ti třeba mají jinou možnost.