„Brácha je úplně jiný člověk než já. Moc se neprojevuje a nemluví, je spíš tichý. Já jsem velký extrovert, hodně se bavím, takže to mě taky zlanařilo. Přátelé, kamarádi, večírky… Bratr na to nebyl a soustředil se na fotbal, proto to možná dotáhl tak daleko. Navíc měl i výborné známky ve škole, “ srovnává se o tři roky starší Lukáš s mladším Michalem.

Rozdíly v povahách se odrazily i do odlišného herního pojetí obou sourozenců. „Jsem na hřišti trošku jak Tomáš Řepka ve Spartě, takový rapl, který do všeho dává sílu, bratr je opak, “ pokračuje starší z bratří Trávníků.

Michal podle něj na trávnících zářil odmalička. „Hned jak se někdy ve dvou letech naučil chodit, začal kopat do míče. Že vyčnívá, šlo vidět už v přípravkách v Šardicích, kde hrál se staršíma klukama,“ vzpomíná Lukáš Trávník.

S bratrem je v pravidelném kontaktu, snažil se sledovat i jeho zápasy v Turecku. „Bylo to těžké, protože jednak pravidelně nehrál a za druhé, když v Turecku zrovna nenastupovali proti Fenerbahce nebo Galatasaray Istanbul, tak bylo komplikované dostat se k přenosům,“ poznamenává méně známý z Trávníků.

Hodonínští fotbalisté (v červenočerných dresech) porazili Břeclav 2:1.
OBRAZEM: Derby s Břeclaví rozhodl v nastavení Švantner. Chtěli jsme víc, říká

Jeho bratrovi náramně vyšlo angažmá v Jablonci, po kterém zamířil do Sparty. Tam se mu ale příliš nevedlo, a tak se vydal na roční hostování do Turecka, kde mu o víkendu skončila sezona. Tu vesměs proseděl na lavičce. „Moc mu přejeme, mrzí nás, že to neklaplo a nenavázal na výkony z Jablonce. V neděli se má vracet do Česka, tak snad se uvidíme víc. Pravidelně si sice píšeme, ale za poslední rok jsme se viděli jenom jednou, když přiletěl na otočku na Silvestra,“ podotýká Trávník.

I on koketoval s profesionálním fotbalem. V dorosteneckých letech si zahrál za Mutěnice třetí ligu. „Byl to pro mě hrozný nakopávač, když jsem se tak mladý objevil v MSFL. Jenomže následovalo vystřízlivění. V Mutěnicích skončila třetí liga a další sezonu se hrála, tuším, I. A třída. Neměl jsem moc nabídek odjinud. Byl jsem na zkoušce v Hlučíně, který hrál třetí ligu. Ta sice vyšla, ale jen fotbalem bych se tam neuživil a nebyli mi schopni zajistit, abych získal jinou práci. Zůstal jsem v Mutěnicích, začal pracovat a fotbal mi zbyl jako koníček,“ohlíží se jedenatřicetiletý hráč, který se živí jako account manažer.

Zamrzí ho někdy, že se nestal profesionálním fotbalistou jako bratr? „To se strašně těžko říká. Z jedné strany mě to mrzí, bylo by zajímavé si to zkusit, ale na druhou stranu mám ženu a dceru, díky nimž jsem šťastný, takže po této stránce toho nelituju,“ přemítá Trávník.

V tomto roce toho příliš v nejnižší krajské soutěži nenahrál, kvůli natrženému vazu v koleni absentuje. „Přemýšlím, že s fotbalem skončím úplně. Chceme stavět dům, takže uvažuju, že už budu jen fanoušek,“ dodává.