„S nikým nemám problém, s nikým se nehádám. Asi hlavně díky tomu jsem v anketě zvítězil. Výhra na hřišti je pro mě ale pořád o něco cennější, člověk se o tu radost dělí s celým týmem,“ říká hráč a předseda ivančického fotbalu.

Za pětatřicet let fotbalové kariéry dosáhl nejen na druhou ligu, ale také na druhou výhru v kategorii sympaťák Brněnska. Poprvé se mu to povedlo před čtyřmi lety v anketě Sportovec roku. „Nejvíc to sledovali spoluhráči a kolegové v práci, kteří mě neustále informovali o průběžném stavu. Ti se také zasadili o to, abych těch hlasů dostal hodně. Cením si toho, jsem rád za každou výhru, ať už ve fotbale nebo kdekoliv jinde,“ vypráví Čožík, který nakonec porazil své soupeře s počtem 5 479 hlasů.

Ivančický fotbalista Tomáš Čožík se stal nejpopulárnějším hráčem na Brněnsku.Ivančický fotbalista (vpravo) je kapitánem týmu.Zdroj: FC Ivančice

V měsíc trvající anketě bojovalo o hlasy fanoušků jedenáct fotbalistů z Brněnska. A byl to právě jeden ze soupeřů, který byl Čožíkovým favoritem. „Hned od začátku jsem favorizoval Peťu Malatu, se kterým jsem hrával v druhé lize a vím o něm, že je to velký oblíbenec nejen u lidí, ale i mezi spoluhráči. Kategorii sympaťáka v anketě Sportovec roku vyhrál rok přede mnou, takže jsem tipoval, že zvítězí i teď,“ líčí Čožík, který kromě titulu obdržel i novinovou plaketu a volnou sázenku od Fortuny v hodnotě 1000 korun.

Bezkonfliktní povaha mu nepřinesla jen titul nejoblíbenějšího hráče na Brněnsku, díky svým vlastnostem se dostal také do čela ivančického fotbalu, kterému předsedá už třetí rok. „Bránil jsem se zuby nehty, ale nikdo se do té zodpovědnosti nehrnul, a tak mě nakonec přemluvili. Asi jsem byl vhodná osoba i proto, že jsem nekonfliktní a se všema vycházím,“ směje se jedenačtyřicetiletý fotbalista. „Role hráče mi ale vyhovuje víc, komunikovat s úřady a shánět dotace je mnohem náročnější než samotný fotbal,“ dodává.

Právě fotbalu si ale v letošní koronavirové sezoně moc neužil. V deseti zápasech, které stihl se svými spoluhráči z Ivančic odehrát, nasbíral tým šestnáct bodů a v neúplné tabulce skončil na sedmém místě. „Všichni se těšíme, až tohle všechno skončí a budeme zase hrát zápasy. I když to bez diváků není ono, radost nám přinese i samotný fotbal. Pauza byla dlouhá a na klucích je vidět, že se jim do tréninků vrací těžko. Máme ale mančaft jedenácti lidí, kteří šlapou za jeden tým. Jsem si jistý, že to ustojíme,“ povídá Čožík.

ELIŠKA NOVÁKOVÁ