Už v šestnácti letech odešel Yunis ze Zbrojovky do Olomouce. V tamním klubu se postupně prosadil a odehrál pětašedesát ligových zápasů. Vážné zranění kolene z dubna loňského roku však jeho kariéru výrazně přibrzdilo. „Už nikdy to nebude jako před zraněním. Rozehrával jsem se teď na jaře v béčku, kde jsem si připsal čtyři starty. Dva zápasy jsem hrál celé, takže musím zaklepat, že koleno je v pohodě a doufám, že to tak i zůstane,“ líčí autor pěti prvoligových branek.
Kvůli zranění chyběl osm měsíců. Zdravotní trable navíc značně ovlivnily jeho další setrvání v dresu olomoucké Sigmy, v červnu mu totiž končila smlouva. „V Olomouci jsme na jaře řešili možné prodloužení smlouvy a od asistenta mi bylo řečeno, že pokud neprodloužím, tak se nedostanu ani do nominace na utkání,“ rekapituluje Yunis.
Vysoký útočník vzpomíná na své desetileté olomoucké angažmá v dobrém, už se však těší na návrat do známých míst. „Abych byl upřímný, tak v Olomouci jsem sice byl deset let, ale nikdy jsem se tam necítil jako doma. V Brně to mám rád, mám tu hodně známých, rodinu. Pevně doufám, že vše půjde správnou cestou,“ věří.
Přestože si bývalý mládežnický reprezentant vydobyl v lize jistou pozici, ve Zbrojovce je zatím jen na testech. Nijak ho to však nepohoršuje. „Jsem po delším zranění a je jasné, že mě hlavně chtějí vidět, protože teď k tomu nebyla možnost. Je to normální,“ nestěžuje si. A nezalekává se ani konkurence v útoku. „Jsme jeden tým, musíme táhnout za jeden provaz a spíš si s Kubou Řezníčkem budeme pomáhat. Za konkurenta ho nepovažuju,“ hodnotí Yunis.
Čech s iráckými kořeny vyhlíží i nové spoluhráče, v kabině Zbrojovky narazí na známé tváře. „S Kubou Šuralem jsem vyrůstal od žáků po dorost. Pak znám ještě kluky, se kterými jsem hrál v Olomouci. Ať už jde o Řezníčka, Jana Hladíka nebo Jiřího Texla,“ vyjmenovává.
Na stadionu v Srbské ulici zatím Yunis nikdy nenastoupil jako domácí hráč. I tak má na tento stánek příjemné vzpomínky z dětství. „Pamatuju si, jak jsem tu podával balony při zápasech. Tehdy byl ještě na hřišti náš aktuální trenér Richard Dostálek nebo záložník Tomáš Polách. Později jsem sem jezdil s Olomoucí,“ zamýšlí se kanonýr.
Ke Zbrojovce ho už odmala pojí specifický vztah, jeho rodina bydlí kousek od stadionu prvoligového nováčka. I proto v minulé sezoně bedlivě sledoval cestu za postupem. „Když byl čas, tak jsem se i chodil dívat na zápasy. Hlavně chci ale říct, že Brno do ligy patří. Nemyslím si, že by ambicí klubu mělo být vyhnout se sestupu, cíle musí být postupně vyšší. Už nikdy by Zbrojovka neměla spadnout a věřím, že bude ještě líp,“ burcuje Yunis.
Jakub Tručka
