V Hokejové hale dětí a mládeže za Lužánkami se v pátek prohánělo osm borců na každé straně v rozličném vybavení. Někteří jen s hokejkou, bruslemi a rukavicemi, jiní takřka v plné výstroji jako Jan Hlavica či Jakub Šural. „Je to hlavně zábava, ale snažím se v tom zlepšovat,“ přitakává Endl, který jako fanoušek občas zavítá na extraligovou Kometu.

Libor Zábranský
Návraty Zábranského. Hasil průšvih po Hadamczikovi, přišel i na vyžádání

Rozdíl je vidět nejen ve výbavě, ale také v hokejovém umu. Mladíky s Endlem zlobili například s přehledem hrající kouč Richard Dostálek nebo jeho spoluhráč Adam Fousek.

„Rozhodoval jsem se ve čtyřech letech mezi hokejem a fotbalem. Nebavilo mě oblékat se do výstroje, takže jsem zvolil radši fotbal,“ culí se Fousek.

Zdroj: Deník/Sabir Agalarov

I on se však na led dostane sporadicky. „Nohy mě bolí. Stojím na ledě jednou dvakrát do roka, když si jdeme zahrát, jinak vůbec nechodím,“ potvrzuje.

Na bruslích si fotbalisté hledají jiné posty než na trávníku, například Jan Hladík v prvním utkání chytal v bráně. „Mám to tak padesát na padesát, chci si zaútočit i zabránit. Jde o to, abychom si přihrávali a užili si to s klukama,“ povídá Endl.

Adam Ondra zvládl jako první volný přelez propasti Macocha.
Ondra zase předvedl svou výjimečnost. Jako první volně přelezl Macochu

Žádný souboj brněnské kabiny nepostrádá náboj, což platí také o hokeji. „Vždycky se s klukama vsadíme třeba o to, kdo zaplatí oběd. Snažíme se tomu něco dát, aby to trochu vypadalo,“ líčí Endl.

A jak dopadlo poslední měření sil v tomto roce? „Vyhráli jsme my starší, to je jasné,“ hlásí Fousek.