Jarní část sezony začnete už příští sobotu v Mladé Boleslavi. Má to velký vliv na přípravu?

Musí to být trošku jiné, ale měli jsme jen devět dní volna, kdy jsme se párkrát proběhli, takže fyzičku ani neztratíte. Jsem rád, že se brzy hraje, kdo by chtěl mít zase dlouhou přípravu?

Nevadí vám, že hrajete skoro do konce prosince a začnete opět od půlky ledna?

Ve všech evropských soutěžích to tak je, proč by to tak nemohlo být i tady. Terény budou horší, ale pro každého stejné. Nejsem jediný fotbalista, který tohle kvituje.

Zbrojovka by však potřebovala víc času, aby se dali vaši marodi do kupy, především útočníci Antonín Růsek s Jakubem Přichystalem start nestihnou…

Je toho hodně. Na začátku se zranili zrovna dva útočníci, ale dostanou šanci jiní a musejí to chytit. Asi nejsme hloupí, jeden útočník by měl přijít. Hrajeme prostě o život a naložit to na mladé kluky by nebylo správné.

Je bezpodmínečné nutné někoho přivést, že?

Jasně. Teď jsou zranění dva útočníci, takže potřebujeme přivést ještě jednoho, ale je hrozně těžká situace s Covidem, všichni si chtějí nechávat kádry větší. Bude o dost těžší sehnat kvalitního hráče.

Trenér chce posílit i střed zálohy, Zbrojovka dotahuje příchod Jiřího Texla z Olomouce. Vítáte konkurenci?

Jsme tam jen dva klasičtí střeďáci s Honzou Sedlákem, k tomu mladý Jambor, to je všechno. Trenér tam podle mě ani nemá koho dát, když se nám zranil i Adrián Čermák. Myslím, že do každé řady potřebujeme přivést hráče, ale to je na vedení.

Na podzim jste toho taky pod bývalým koučem Miloslavem Machálkem neodehrál tolik, kolik se čekalo.

Jsem rád, jak to dopadlo. Všichni asi víme, čím to bylo, nechtěl bych se k tomu už vyjadřovat.

S předchozím trenérem jste si nerozuměli, pod Richardem Dostálkem teď cítíte větší důvěru?

Jasně že jo. Když hráč cítí důvěru, hraje se mu úplně jinak, ale to není jen ve fotbale. Když máte důvěru od šéfa, je to pro vás příjemnější. To je podle mě logické.

Neshodli jste se s trenérem Machálkem třeba na vaší pozici, protože nechtěl, abyste si chodil pro balon tolik do hloubi hřiště?

Machálek byl jiný a měl svůj styl fotbalu. Někdo mu do něj zapadával více, někdo méně. Každý trenér má své oblíbence, je to podobné jako ve škole. Když vás má učitel rád, máte jedničky, v opačném případě budete propadat.

V létě to vypadalo, že měl trenér Machálek pevnou pozici, proto jste tolik nenastupoval?

Já byl hlavně rád, že jsem se po několika letech vrátil domů a hlavně jsem věděl, jak to dopadne.

Že půjde pryč?

Věděl jsem, že nejvyšší soutěž není druhá liga. Je v tom obrovský rozdíl a musíte se přizpůsobit tempu ostatních týmů. První ligu jsem hrál a vím, jak to tam chodí. Hodně zápasů ve druhé lize jsme vyhrávali a nastříleli spoustu branek, ale ještě aby ne. Měli jsme podmínky, jaké máme. Kluci proti nám chodili do práce, pak až teprve na trénink. To by pak něco bylo špatně.

Ukázalo se tedy, že v létě vedení propáslo posílení kádru?

To říkat nechci. Nakonec přišel Honza Moravec, Rudolf Reiter, pak se to honilo na poslední chvíli. Věřím a mám i takové zprávy, že vedení chce aktuálně někoho přivést a majitel Bartoněk s manažerem Požárem i trenérem Dostálkem to monitorují. Nezávidím jim to, situace v současné chvíli není lehká. Týmy si nechávají dvacet hráčů kvůli tomu, že neví, kdo bude pozitivní.

Chce po vás trenér Dostálek jiné úkoly než jeho předchůdce Machálek?

Myslím, že je to pro nás lepší, srozumitelnější, pro mě osobně určitě. Trenér s námi víc mluví.

Snažíte se teď o hru s jedním hrotovým útočníkem. Mění se vaše role?

Hrál jsem většinou všude s jedním hrotem, pro mě byla novinka, že jsme v Brně hráli 4-4-2. Většina týmů proti vám stejně hraje způsobem, že mají tři hráče ve středu. Je to těžší bránit, když tam hrajete jenom ve dvou.

Snažíte se teď zrychlit hru?

Podle toho, jak se zrovna vyvíjí zápas. Když slezeme, máme víc podržet balon, protože vepředu nikoho nemáme. Pak máme šablony na rozehrávky, trenér mě hodně využívá, abych si chodil pro balony, což mě baví. Jsem hráč, který potřebuje balon a má ho rád. Když můžu trochu tvořit hru, je to příjemnější než jenom běhat bez balonu.

Trenér Machálek před časem říkal, že musíte znovu plnit fyzické testy. Jak se teď cítíte?

Určitě to vždycky může být lepší, ale ke konci už jsem hrál pod trenérem Dostálkem všechny tři zápasy. Fyzičku stejně získáváte nejvíc tím, že hrajete zápasy. Můžete běhat, jak chcete, ale utkání jsou prostě něco jiného. Čím víc budete hrát, tím budete lepší.

Přišel jste do Brna, abyste pomohl k postupu do první ligy. Teď ho v ní musíte udržet. Jaké snášíte tlak?

Jsou to výzvy, taky je nás víc hráčů, na kterých to stojí, Víme, jak to je a jdeme za tím. Jsme sice teď na padáka, ale ještě není ani půlka soutěže. Musíme získávat body doma, kde jsme jich hrozně poztráceli se soupeři, s nimiž bychom měli doma vyhrávat. Na druhou stranu mě taky mrzí, že nemáme lidi, protože v Brně na nás chodí, fandí nám a ženou nás. Fanoušci jsou prostě skvělí, sport bez lidí není ono, co si budeme povídat. Je to smutné a těším se, až to bude v normálu.

Manažeři v Brně často mluví o tom, že tam hráči třeba z okolí Prahy nechtějí. Zaznamenal jste takový pohled od některých jiných fotbalistů?

To slýchám často, ale vím, že na to má často vliv žena. Už záleží pak na hráči, jestli je pod pantoflem. Brno je druhé největší město, hrál jsem i v Plzni a v Praze a je to vesměs podobné. Jde přece o kariéru, přijde mi uhozený, jestli takto někdo přemýšlí. Kdybych odtud nepocházel, asi bych tu taky nebyl, ale Brno mě vychovalo do velkého fotbalu, kde jinde bych měl dohrát kariéru než doma? Mrzelo mě, když jsem seděl na tribuně a věděl, že klukům můžu pomoct.